S dotazy ke zdravotnické péči pro občany z Ukrajiny se obraťte na infolinku +420226201221volba č. 2, která je v provozu denně od 8 do 19 hodin. Linka slouží ke komunikaci v českém, ukrajinském a ruském jazyce, a to i pro případy tlumočení do českého jazyka pro poskytovatele zdravotních služeb.
Якщо у Вас виникли питання щодо охорони здоров’я громадян України, звертайтесь на інформаційну лінію +420226201221 –  варіант № 2, який працює щодня з 8:00 до 19:00. Лінія використовується для спілкування чеською, українською та російською мовами, навіть для випадків перекладу на чеську для медичних працівників.

Ministr Vlastimil Válek: Nejsme Čína, zvláštní opatření nechystáme. Přeočkování nemá smysl u všech

Vytvořeno: 23. 7. 2022 Poslední aktualizace: 30. 7. 2022

Datum vydání: 23. 7. 2022
Zdroj: Novinky.cz
Autor: Kristýna Šopfová


Je načase brát covid jako kaž­dé jiné závažné onemocnění a smířit se s tím, že někteří lidé se neřídí doporučeními, a riskují tak život. V rozhovoru pro Právo to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Opatření zavádět odmítá, ochranu podle něj zajistí očkování, léky a respirátory.

Pane ministře, nepochybuji o tom, že každé ráno dostáváte přehled o vývoji epidemie. Počty pacientů s covidem včera překročily sedm set. Neznepokojuje vás to?
Ano, rostou počty hospitalizovaných i pacientů na JIP. Čísla ale nejsou nijak vysoká, odpovídají tomu, jaké byly predikce profesora Duška (ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek – pozn. red.).

Nijak na to reagovat nebudete, žádná zvláštní opatření nechystáte?
Na strategii se nic nezmění. Je potřeba si uvědomit, že virus se šíří natolik rychle, že neexistuje žádný technický způsob, jak člověka ochránit. Ano, kdybychom každého zavřeli do skleněné krabice, tak se nenakazí on ani ostatní. Při této virulenci je to nesmysl. Jakákoli opatření, kdy se lidé hromadně v jeden čas nepotkávají, v této fázi ztrácejí smysl. Při takovéto nakažlivosti je nedokážete aplikovat v rodině ani v práci.

Není to trochu beznaděj, když budeme jen sledovat, jak přibývá pacientů, a nebudeme s tím nic dělat?
Vůbec to není beznaděj. Vezměte si kteroukoli nemoc, která je takto vážná a smrtelná. Kdybyste měla tři nástroje, které se dobře použijí a lidé je akceptují, tak jsou všichni chráněni. Kdyby každý, kdo je rizikový, nosil opravdu respirátor, byl naočkovaný třetí dávkou a včas dostal antivirotika, když se nakazí, tak ty počty budou samozřejmě nižší. Nejsme Severní Korea nebo Čína. Tamní drakonická opatření k ničemu nevedou. Problém demokracie spočívá v tom, že někomu řeknete, ať neskáče do neznámé vody. Když už tam chcete skočit, vlezte si tam a zjistěte, jak je hluboká a zda tam nejsou kameny. Pokud už tam skáčete, tak neskákejte po hlavě šipku. No a stejně každý rok několik lidí skočí do neznámé vody a má doživotní následky. Jako stát nemůžete nést odpovědnost za špatné rozhodnutí člověka. Pokud se někdo rozhodne neočkovat se, nenosit respirátor, přecházet příznaky a nejít k doktorovi, tak riskuje, ale s tím já nic neudělám.

V současnosti se tedy spoléhá na očkování, léky a respirátory?
Vycházíme z rozborů a analýz toho, co se poslední dva roky dělalo. Jako první představil data německý Kochův institut, náš Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP) došel k tomu stejnému, a sice, že účinná byla pouze dvě opatření: respirátory a očkování. Pokud se člověk nakazí, má komorbidity a lékař usoudí, že je u něj větší riziko, že by mohl mít vážný průběh, tak mu včas nasadí antivirotika. Žádná další možnost není. Jako lékař respektuji medicínu postavenou na důkazech.

Kde by měli aktuálně lidé respirátor nosit?
Je to dobrý ochranný prostředek ve zdravotnických zařízeních a v domovech seniorů. Zdravotnická zařízení dostala příkazem ministra a hlavní hygieničky, aby to dala jako nařízení, pokud se bude situace v konkrétním kraji, okrese či nemocnici zhoršovat. Návštěvy omezovat nechceme. Druhým rizikovým místem jsou domovy seniorů, kde také dostali příkaz k nošení respirátorů. Některé domovy s tím už začaly. Pak je to doporučení občanům v hromadné dopravě. Podle dat, která mám k dispozici, to má význam ve velkých městech. Pokud se v autobusové lince, tramvaji nebo metru setkává náhodná sestava cestujících, kteří spolu nepokračují do práce.

Plánujete na podzim pravidelné testování ve školách?
Ne.

Kam až očekáváte, že počty vyšplhají a kdy se začnou lámat?
V letní vlně se domnívám, že mohou počty pozitivně testovaných narůst až na 10 tisíc. Počty hospitalizovaných rozhodně nenarostou do té výše, že by ohrozily provoz českého zdravotnictví. Ale samozřejmě se mohou zvýšit na dvojnásobek, možná čtyřnásobek současného stavu. Zabránit se tomu dá jedině tak, že se nechají lidé včas očkovat. Je potřeba s covidem pracovat jako s kteroukoliv jinou nemocí a medicínsky se smířit s tím, že řada lidí zbytečně umře. Je to jako u jiných nemocí. Řada lidí umře na kolorektální karcinom, protože nechodila na kolonoskopii.

Když lidé zavolají praktikovi, často naráží na odlišný postup lékařů. Jeden posílá pacienty na PCR test, jiný jim řekne, ať to jen vyleží doma, a neschopenku jim nedá. Je v tom chaos. Neplánujete sjednotit postupy u praktických lékařů?
Oni takové pokyny mají. Odborná společnost poslala opakovaně všem praktickým lékařům, jak mají postupovat.

Proč se jimi tedy neřídí?
Tak jako v každé profesi i lékař má možnost rozhodnout se individuálně. Medicína není o tom, že nařídíte, že se má nějak postupovat. Je o tom, že dáte postup postavený na důkazech, ale konečnou odpovědnost nese lékař. Ve veřejnosti je představa, že se řekne „teď musíte očkovat“ a bude se všude očkovat, ale tak to není. Ministerstvo řekne, teď můžete začít očkovat, ale pořád je na tom lékaři, jestli ve vašem konkrétním případě to má smysl, nebo nemá.

To ano. Ale bez testu přece teď nerozeznáte, jestli má člověk chřipkové onemocnění, nebo covid. Příznaky jsou stejné.

Pokud si praktik myslí, že to pozná, tak s tím nic nenadělám. Pokud má pacient pocit, že mu dává jeho praktik špatné informace, tak je na to jediná rada: změňte si praktika. Problém je, že těch možností není tolik. Věřte, že opakovaně posíláme praktikům maximum informací. Ani šéf oddělení není schopen zajistit, že všichni lékaři na jeho oddělení budou postupovat stejně. Tak to je. I mezi lékaři je rozdíl v kvalitě.
 

Jaký je tedy správný postup, pokud mám podezření na covid?
Pokud má pacient příznaky a obavy, že má covid, měl by se obrátit co nejrychleji na svého praktického lékaře, u kterého je registrován. Ten mu může i po telefonu poslat elektronickou žádanku na PCR vyšetření nebo antigenní test provedený v profesionálním zařízení. Po­dle výsledku testu určí léčbu. Druhá možnost je, že zavolá praktikovi, ten si ho pozve, prohlídne si ho a pošle ho na PCR test. Žádná další varianta neexistuje. Pokud se lékař rozhodne, že pacienta nepošle na PCR test, tak k tomu má medicínský důvod. Každý občan má stejně možnost koupit si antigenní test v lékárně.

Znovu chcete zavádět nárok na PCR test zdarma, pokud má někdo příznaky nemoci. Jak pokročila jednání s pojišťovnami?
Dnes provedený PCR test v profesionálním odběrovém zařízení vůbec k ničemu neslouží, jen k prokázání nemoci. Už to není vstupenka na fotbal nebo na pivo. Z toho důvodu si myslím, že stejně jako u jiných typů testů by na něj mohl člověk jít i bez žádanky od lékaře a mít ho hrazený z pojištění. Problém je, v jaké frekvenci to nastavit. Odborníci se musí domluvit, co má medicínsky smysl. Současně se nesmí stát, že na odběr půjdete v okně, kdy některý z testů může vyjít pozitivní, ale vy už nejste nemocná. Předpokládám, že od půlky srpna to už budeme mít jasně definované, aby to bylo nachystané nejen na podzimní vlnu, ale dlouhodobě. Člověk v současnosti nezjistí, zda má covid, nebo nachlazení či chřipku, pokud si ne­udělá test. Pro léčbu je to zásadní.

Pro pojišťovny by to byl další výdaj. Nezazlívají vám, že zřejmě přijdou o 14 mi­liard kvůli snížení plateb za státní pojištěnce?
Nezazlívají a o žádné peníze vlastně nepřijdou. Těch 14 miliard jsou peníze, které měla teoreticky utratit pojišťovna podle plánu minulé vlády za věci spojené s covidem. To byl ten důvod, proč se navyšovaly úhrady za státní pojištěnce. Nebylo to kvůli tomu, že se zlepší dostupnost péče, zvýší počty zubařů. Vezměte si, při tom dvojitém navyšování úhrad, přibyli mi lékaři? Nepřibyli. Zkrátily se čekací doby? Ani omylem. Ty peníze šly čistě na covid a tyto měly jít taky. Vzali jsme 14 miliard pojišťovně a zase jsme je dali do zdravotnictví, akorát ze státního rozpočtu. Nikomu nic chybět nebude.

V pondělí se začaly podávat druhé posilující dávky, pro většinu lidí je to čtvrtá dávka. Už jste se nechal naočkovat?
Zatím ne, ale plánuji to zhruba za tři týdny, kdy budu mít dostatek času.

Za prvních pět dnů dostalo čtvrtou dávku 12,5 tisíce lidí. Čekal jste, že to bude více?
Nijak to nehodnotím. Jsou to ti, kteří mají zájem se teď očkovat. Rozumím, že někteří mají větší obavy, tak jdou už teď. Jiní jsou na dovolených a mají ještě prázdniny. My směrujeme hlavní vlnu očkování na září a říjen, to bych chtěl, aby se kapacita v očkovacích centrech pohybovala kolem 100 tisíc, možná víc. Ti, co se nechají teď naočkovat, ale určitě nedělají nic špatně, ale ideálně chci mít všechny rizikové proočkované v druhé půlce září, v říjnu. V domovech seniorů bychom chtěli začít koncem srpna.

Podle průzkumu, který se na ministerstvu nedávno prezentoval, je ochotno nechat se znovu přeočkovat proti covidu jen asi 38 procent lidí. To není mnoho.
V žádném případě to dneska není tak, že bychom se museli dostat na 80 nebo 90 procent proočkovanosti. To je nesmysl. Musíme chránit rizikové. A u toho je potřeba použít zdravý rozum. Situace je jiná ve velkých městech, kde je obrovské množství sociálních kontaktů, a v malé vesnici. Nedá se to paušalizovat. A ano, očkování má vedlejší účinky. Je lež, když někdo říká, že nemá. Člověk může mít i některé méně či více závažné komplikace, ale to riziko je dramaticky menší, než když se rizikový pacient vůbec nenaočkuje. Dám příklad – osmnáctiletému sportovci, který nemá žádné komorbidity, není obézní, nebudu říkat, aby se naočkoval čtvrtou dávkou. Ty komplikace tady jsou. První a druhou dávku bych mu samozřejmě doporučil, ale benefit ze čtvrté bude mít minimální. Jiné je to u mé pětaosmdesátileté maminky s komorbiditami, která má relativně hodně sociálních kontaktů a bydlí v Brně. Té řeknu, ať na čtvrtou dávku jde. Nechám ji naočkovat na přelomu září a října a budu za ní chodit v respirátoru. Pokud by se mě zeptal můj tchán s tchyní a řeknou mi, že nikam cestovat neplánují a mají tři dávky, tak pro ně nemá čtvrtá dávka smysl.

Co když se to zvrtne. Jaké mohou na podzim nastat krizové scénáře?
Jsou dvě varianty krizového scénáře. První je, že bude v jeden čas na neschopence obrovské množství lidí. Buď celorepublikově, nebo třeba v Praze. Nakažlivost nových rekombinací virů může být až dvojnásobná, než je teď u BA.4 nebo BA.5. Výsledek bude, že na neschopence bude milion lidí, což je problém. S tím se nedá nic dělat.

Vy byste s tím vůbec nic nedělal?
Já bych rád, ale s tím se nic nedá dělat. Můžete jedině ty lidi zavřít doma a nikam je nepustíte, což znamená, že stejně nebudou v práci. Zabránit
šíření infekční nemoci, která má takto vysokou nakažlivost, můžete pouze izolací a respirátory, které ale u takto infek­ční varianty nejsou stopro­centní.

A ten druhý scénář?
Ten očekává, že to bude mít vliv na počet nemocných v nemocnicích. S tím můžete udělat jen to, že budete mít v dostatečném množství dostupná antivirotika, a to budu mít. Takže se nasadí lidem včas a díky tomu nebudou mít závažný průběh. Budou na neschopence, nebo v horším případě v nemocnici, a bude to stejné, jako když vrcholí chřipková epidemie.

Takže ani v takovém případě nezavedete žádné restrikce nebo omezení…
Je nesmysl debatovat o lock­downech, o zákazech cestování a podobně. Mluvme o tom stejně jako o epidemii spalniček nebo chřipky. Pokud budou čísla tak vysoká, nemůžeme dělat nic jiného než mít léčbu v maximální možné kvalitě, doporučovat a nařizovat ochranné prostředky tam, kde je to nutné, a preventivně lidem nabízet něco, co je může ochránit, což jsou očkovací látky.

Těch máme momentálně víc než dost. Budeme mít i upravené vakcíny na mutace nebo úplně nové typy?
Budeme mít všechny, které jsou dostupné. Ve chvíli, kdy se objeví modifikace, tak je budeme mít taky, ale čekat na ně, jestli se objeví v říjnu, nebo v lednu, to je riskantní. Začíná mezinárodní debata o tom, že se bude muset pravděpodobně muset očkovat sezonně. V srpnu se chci bavit o tom, jak toho dosáhnout, jak dál posílit vývoj nových antivirotik, a o tom, jak změnit smlouvy, abychom neodebírali vakcíny, které nevyužijeme. Je to plýtvání. Máme ekonomickou krizi a válku na Ukrajině. Je potřeba si ale uvědomit, že když přivezu do Česka novou vakcínu, neznamená to, že se dá automaticky použít jako posilující dávka. K tomu musí být schválena a vakcín, které by se mohly použít jako třetí, nebo dokonce čtvrtá dávka, není mnoho. Třeba Novavax není zatím schválen ani jako první posilující dávka.

Před pár dny jste řekl, že do 14 dnů bude v Česku lék proti covidu zvaný paxlovid. Už je vše dohodnuto, kolik toho bude? Na jaře se mluvilo o 50 tisících balení za asi mi­liardu.
Smlouva bude podepsaná v těchto dnech. Chtěl bych, aby tady byl do půlky srpna. Budeme toho mít tolik, kolik budeme potřebovat.

Bude dostupný i v běžné síti lékáren?
To je zatím problém, protože mi ve Sněmovně neprošel pozměňovací návrh, který by to umožnil. Projednávání odložili na září. Hledám proto jiný způsob.

V rámci probíhajícího předsednictví jste chtěl sjednotit epidemická pravidla mezi členskými státy EU. Daří se to? Nehrozí, že v jedné zemi budou chtít pro vstup doklad o očkování a jinde nic?
Je možné, že se některé země EU zblázní a začnou zavádět neracionální opatření, která nevycházejí z medicínských základů. Jestli přijde někdo s novým postupem nebo metodou, to nemůžu vyloučit. Jednotná pravidla bych chtěl projednat v září na setkání s ministry.Pevně věřím, že se mi podaří přesvědčit všechny kolegy, že žádná země nezavede lockdown, nezačne vyžadovat covid pasy a nevpustí nikoho, kdo nemá negativní test. To by byla cesta do pekel, ten virus nezmizí a bude dál mutovat. Evropa nemůže každý rok podléhat takovému iracionálnímu chování.