S dotazy ke zdravotnické péči pro občany z Ukrajiny se obraťte na infolinku +420226201221volba č. 2, která je v provozu denně od 8 do 19 hodin. Linka slouží ke komunikaci v českém, ukrajinském a ruském jazyce, a to i pro případy tlumočení do českého jazyka pro poskytovatele zdravotních služeb.
Якщо у Вас виникли питання щодо охорони здоров’я громадян України, звертайтесь на інформаційну лінію +420226201221 –  варіант № 2, який працює щодня з 8:00 до 19:00. Лінія використовується для спілкування чеською, українською та російською мовами, навіть для випадків перекладу на чеську для медичних працівників.

Ministr Vlastimil Válek: covid se vrací, ale další lockdowny nechci

Vytvořeno: 27. 6. 2022 Poslední aktualizace: 27. 6. 2022

Datum vydání: 25. 6. 2022
Zdroj: iDNES.cz
Autoři: Robert Oppelt, Ondřej Krutilek


Covid-19 opět hrozí nárůstem nemocných nejen u nás, ale i v Evropě. To vše v době, kdy se Česko chystá na evropské předsednictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vidí cestu v pravidelném očkování rizikových skupin. Zároveň plánuje připojištění nadstandardní péče, aby se pacient mohl pojistit, že ji dostane.

Spí české zdravotnictví po covidu? Na vašem Twitteru píšete o Ukrajině, o výročí parašutistů víc než o zdravotnictví.
To určitě ne. Chystáme několik zásadních změn, většinou na úrovni ministerských vyhlášek, ale co je zásadní, jsou dva body – tím prvním je příprava na podzim, na covid. Budou narůstat počty pozitivních případů, budou narůstat do poloviny července, v srpnu budeme zpět na červnových číslech. V září musíme začít očkovat, zaplať pánbůh už je to věc odborná, už se do toho nepletou politici.

Jak bude očkování vypadat?
Čeká nás pravidelné očkování proti covidu rizikových skupin: šedesát plus, diabetici, pacienti po transplantacích, když se budou chtít očkovat další, je to jen dobře. A samozřejmě přijde kampaň, kterou připravujeme. Jsme domluveni s komorou, aby bylo jasné, že to podporují všichni lékaři. Chtěl bych, aby se z toho stal standard v celé Evropě, díky tomu se pak zbavíme všech lockdownů, covid pasů, zavírání čehokoliv. To nechci, aby se vracelo.

Změnil se covid?
Covid se změnil, je mírnější, ale změnil se i tak, že za rok můžete třikrát čtyřikrát onemocnět. Prodělaná imunita po omikronu je dneska maximálně měsíc dva.

Očkování funguje, původní vakcíny zabírají i na omikron?
I když se očkuje vakcínami proti původní variantě, tak protilátky fungují minimálně čtyři měsíce, na to máme data. Covid je těžké sezonní onemocnění a my potřebujeme, aby protilátky kulminovaly řekněme od listopadu do února.

Mluvil jste o dvou bodech, který bude ten druhý?
Naše předsednictví v Evropské unii. Ministerstvu se podařilo hned na úvod předsednictví dát dohromady šéfy obou hlavních farmaceutických společností, a to Moderny a Pfizeru, a společně s ostatními ministry zdravotnictví se budeme bavit o aktualizaci těch smluv. Situace se změnila, nejde vyrábět miliony dávek, pro které nejsou konzumenti, navíc když je potřeba vyrábět vakcíny na nové mutace. Chceme sjednocovat zdravotnictví i v dalších oblastech. Centrální nákup dokázal, že vakcíny byly mnohem levnější. To se dá dál využívat. Chci, aby každý Čech dostal ve stejnou dobu stejné nové moderní léky jako Němec nebo Francouz.

Druhou dávku má 64,3 procenta lidí. Jsme na podzim připraveni?
Máme nastavené smlouvy s firmami, do EU míří poslední typy očkovacích látek, budeme mít dostatek boostrů (posilující dávka), máme připravena antivirotika, rozjedeme kampaň. Musíme vysvětlovat, proč je důležité se očkovat. Na podzim to budou dělat odborníci. Reformou prošel Státní zdravotní ústav, v lepším stavu jsou i krajské hygieny. Myslím, že jsme připraveni. Jediná neznámá je, jestli se nám podaří přesvědčit občany. Hlavně se musí nechat očkovat lidé z rizikových skupin. A pokud jde o to číslo, v rizikových skupinách je proočkovanost daleko vyšší.

Uvažujete o povinném očkování?
Povinné očkování u dospělých je nesmysl. Proti je WHO, v každé zemi, kde to zkusili, tam to špatně dopadlo. Stačí se podívat na sousední Rakousko. Soudní spory, vracení pokut, nezájem o očkování u dětí… Jsem rád, že touhle cestou jsme nešli. Máte právo dostat maximum informací, ale máme demokracii, tak máte právo si i vybrat, ale pak také nést následky.

Dva miliony lidí nemají třetí dávku, co mají dělat?
Je to jednoduché, na podzim si dojít pro třetí dávku, pro booster. Ideálně ať jdou od srpna do října, zvýší se jim dávka protilátek, aby je ochránila v nejrizikovějším období roku. Připomínám, že imunita po očkování funguje spolehlivě čtyři měsíce.

Budou se opět otevírat očkovací centra?
Debata probíhá. Prostory jsou rezervované, fakultní nemocnice s tím počítají. Počítá s tím celý systém.

Mají rodiče očkovat děti? Poslat je na třetí dávku?
Je doporučené očkování. Měl by rozhodnout pediatr, jestli očkování má smysl, nebo ne.

Budou roušky a respirátory?
Chci, aby se více zapojily krajské hygienické stanice, více se dělal rozdíl mezi kraji. Hledám cestu, jak z respirátorů udělat třeba na urgentním přijmu povinnost, tam kde je vyšší koncentrace rizikových pacientů. Rouška má smysl i v MHD, má ale smysl jen v době, když je to skutečně potřeba. Ale chtěl bych, aby to bylo formou doporučení, ne formou příkazu.

V Česku chybí paxlovid, účinné antivirotikum. Bude na podzim k dispozici?
Pfizer trvá na tom, že se musí předem zaplatit a pak nám ho někdy dodají, třeba až za rok. Máme antivirotika a chceme i paxlovid, ale chceme, aby nám ho dodávali standardně, tedy že ho koupí distributor a my ho zaplatíme, až ho spotřebujeme. Nechceme už hrát nějakou nesmyslnou hru jako na začátku pandemie. Ale chci, aby na podzim byl k dispozici i paxlovid.

Ministerstvo připravuje změnu, která má umožnit připojištění na nadstandardy ve zdravotnictví. Už víte, co je standard a co nadstandard?
To je v českém zdravotnictví už dlouho definováno a vždycky to definováno bylo. Klasickým standardem je kovová plomba a nadstandardem je korunka.

Dobře, ale co třeba výměna čočky po šedém zákalu?
Operace je standardní úkon hrazený pojišťovnou.

Jistě, ale pacient může dostat různě kvalitní čočky.
Dostanete čočku, která je pro vás určená. Jednoduše, to, co je standard, hradí zdravotní pojišťovna.

A co je tedy z vašeho pohledu nadstandard?
Nadstandardní výkon je například NanoKnife. Platí si ho pacient a ten úkon stojí statisíce. Řada lidí si platí za protonovou léčbu, protože s její indikací nemají nárok na platbu ze zdravotního pojištění. Sami to ale chtějí, tím pádem je to nadstandard. To znamená – velmi zjednodušeně – v současné době je nadstandard všechno, co si pacient musí hradit, a já nechci, aby si to hradil. Já chci, aby se na to mohl připojistit, pokud bude chtít. Člověk si bude moci vybrat, postupně si tímto způsobem může spořit, a když bude potřebovat hospitalizaci a bude chtít třeba nadstandardní pokoj, tak ho bude mít hrazený od pojišťovny.

Jakým způsobem se to bude určovat?
My jsme před řadou let spustili projekt Klinické doporučené postupy, myslím tím Agenturu pro zdravotnický výzkum. Klinické doporučené postupy jsou de facto materiály převzaté z Německa a jsou upravené pro české podmínky. Toto jsou definice standardu. Tedy toho, co je nepodkročitelná kvalita. Říkají například, že při operaci rakoviny konečníku musí pacient projít magnetickou rezonancí. Pokud pracoviště nebude schopné tuto podmínku splnit, nedostane peníze od pojišťovny.

Standard tedy bude teď přesněji definován?
Už je. Klinické doporučené postupy pokračují a já bych chtěl, aby se během dvou let dokončily pro všechny oblasti, které jsou potřeba. Už jich máme skoro polovinu.

Na druhou stranu, když se dívám na výsledky hospodaření pojišťoven, v roce 2018 měly přebytek 14,5 miliardy, v covidovém roce 2020 5,8 miliardy. Má smysl v takové situaci vytvářet nějaký další pilíř pojištění? Nemá smysl spíše využít přebytky na zvýšení standardů?
Ty standardy se opakovaně zvyšují. Před patnácti lety byl standard při bolesti hlavy snímek lebky. Před deseti lety se stalo standardem CT mozku. Dneska je standardem magnetická rezonance. Bezesporu ten systém peníze potřebuje. V systému individuálních plateb se musí zdravotnictví přichystat na to, že chci víc peněz do preventivních programů.

Co to znamená pro pacienty?
Například chci výhody pro ty, kteří na prevenci chodí pravidelně, protože tito lidé neskutečně šetří nám všem peníze na daních. Šetří je pojišťovnám a ty je pak mohou využívat na fondy prevence. Chci, aby lidé, kteří chodí na preventivní prohlídky, měli ideálně nárok na hrazené pracovní volno, nebo na dva týdny hrazených lázní, až půjdou do důchodu. Tam chci ty peníze směřovat. Když si pacient zlomí nohu, tak mu lékaři pomohou. To u nás funguje perfektně. Ale vy také chcete, aby v důchodu byl váš zdravotní stav takový, že důchod netrávíte v léčebně dlouhodobě nemocných, ale cestováním po světě. Tomu přístupu se říká global health (celkové zdraví), chcete dosáhnout toho, aby prostě každý senior vypadal jako Helenka Vondráčková (smích).

Takže úspory chcete využít na preventivní programy.
Pak je tady druhá věc, na co potřebuji peníze. Mění se medicína. Dneska je trendem individuální medicína, kde se léky vlastně vyrábějí pro konkrétního člověka podle jeho genetiky. Zdá se, že postupně se u části nemocných přesune vývoj léků do nemocnic. V té chvíli to bude finančně nesmírně náročné a na to musí být systém připravený. To je změna, která naplno přijde třeba za deset let.

Bude to v kategorii standard?

Musí to být v kategorii standard, protože to je medicína, která zachraňuje životy. V kategorii standard musí být to, co zachraňuje lidské životy a dokáže pacienta vyléčit. Naopak tam nemusí být to, co mu zvyšuje osobní komfort. Není to samozřejmě jenom o lékařských zákrocích, můžeme se bavit třeba o stravě v nemocnicích.

Nebojíte se, že když část úkonů půjde takzvaně „na pojišťovnu“, že se jejich cena pro lidi, kteří nebudou mít připojištění, výrazně zvýší, tím pádem si je už nebudou moci zaplatit hotově a fakticky se jim tak sníží kvalita života?
Určitě ne. Pořád je tady nějaká skupina lékařů, kteří se tím živí, a pokud se skokově zvýší cena, klienti k nim zkrátka nepůjdou. Navíc, pokud se výkon stane částečně hrazeným z běžného pojištění, třeba i v rámci nadstandardu, tak v té chvíli podléhá regulaci.

Jedním z hlavních témat evropského předsednictví má být za ministerstvo zdravotnictví onkologická péče. Co v tomto směru může Česko Evropě nabídnout?
My můžeme nabídnout možná nejlepší systém onkologické péče na světě. Je to systém pyramidy. Celé to vymyslel profesor Vorlíček (Jiří Vorlíček, přední český odborník na rakovinu a bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu, pozn. red.), který je dnes můj poradce pro onkologii. Ta pyramida v zásadě funguje, ale ještě nám chybí její špička – národní rada pro onkologii, která by měla brzy vzniknout. Máme velmi dobrý screeningový systém. Ten musíme po covidu-19 nejen znovu nastartovat, ale já chci udělat i drobnou změnu. Chci, jak už jsem říkal, aby člověk, který jde na screening, měl v ten den nárok na volno.