Metodika hodnocení výzkumných organizací v rezortu Ministerstva zdravotnictví

Metodika hodnocení výzkumných organizací v rezortu Ministerstva zdravotnictví

Metodika stanovuje rozsah, podmínky a kritéria hodnocení výzkumných organizací zřízených Ministerstvem zdravotnictví (dále jen „MZ“), kterým MZ poskytuje institucionální podporu (dále jen „IP“) na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (dále jen „DKRVO“) podle § 4 odst. (2) písm. a), bod 1. zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 130/2002 Sb.“). Povinnost hodnocení výzkumných organizací (dále jen „VO“) vyplývá z „Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací“, schválené usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2017 č. 107 (dále jen „M17+“). M17+ propojila dvě dosud nezávisle probíhající hodnocení – hodnocení výsledků VO prováděné Radou pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „RVVI“), a hodnocení prováděné poskytovateli. M17+ je tedy jak metodikou hodnocení na národní úrovni prováděného RVVI/Úřadem vlády ČR, tak společnou metodikou poskytovatelů IP na DKRVO, kterou jednotliví poskytovatelé IP dopracovali a specifikovali podle svého zaměření. Účelem hodnocení VO je zejména poskytování IP na DKRVO v souladu s platnými předpisy, zejména zákonem č. 130/2002 Sb. a zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“), a dále získávání informací pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“) v ČR.

Principy hodnocení VO

Tato část shrnuje základní principy hodnocení a specifikuje vztah mezi hodnocením na národní úrovni, hodnocením poskytovatele a přípravou státního rozpočtu na VaVaI.

Hodnocení VO a jejich výsledků je stanoven zákony č. 130/2002 Sb. a 218/2000 Sb. Je jím zejména poskytování IP na DKRVO v souladu s platnými předpisy, získávání informací pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR jako celku, informací pro plnění úloh poskytovatelů pro dlouhodobé řízení VO jejich managementem.

1. Výzkumné organizace hodnotí poskytovatel, výsledky hodnotí RVVI

MZ jako poskytovatel hodnotí VO v souvislosti s jejich žádostmi o poskytnutí IP podle § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., kde hodnotí plnění dlouhodobých cílů výzkumné organizace, jak jsou stanoveny v koncepci jejího rozvoje. K hodnocení využívá MZ tzv. „peer review“, které provádí odborný poradní orgán – Komise pro institucionální podporu (dále jen „Komise“). Plnění dlouhodobých cílů je posuzováno na základě kritérií popsaných v kapitole Hodnocení VO Ministerstvem zdravotnictví.

RVVI zajišťuje prostřednictvím odboru RVVI při Úřadu vlády hodnocení výsledků VO s využitím Informačního systému VaVaI podle § 35 odst. 2 písm. d) a h) zákona č. 130/2002 Sb. Hodnocení výsledků ze strany RVVI je dále využíváno i MZ.

2. Výše podpory na DKRVO je dána schváleným státním rozpočtem na daný rok

Výše podpory pro DKRVO pro jednotlivé kapitoly je dána výsledky jednání o návrhu státního rozpočtu na VaVaI, přičemž hodnocení výsledků VO je podle § 5a odst. 2 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb. jedním z podkladů pro přípravu prvního návrhu státního rozpočtu.

3. Pětiletý hodnotící cyklus

První hodnocení provedlo MZ v roce 2018. V dalších pěti letech poté sleduje plnění DKRVO, a to i s využitím hodnocení výsledků VO, které každoročně provádí RVVI. V roce 2023 nejprve vyhodnotí splnění předchozích DKRVO (2019-2022) a s využitím výsledků tohoto hodnocení následně hodnotí DKRVO na dalších pět let.  Výsledky vstupního a závěrečného hodnocení poskytovatel zveřejní.

4. Výše podpory v aktuálním roce

Na základě průběžného hodnocení VO prováděných dle bodu 1 je každoročně vyhlašována výzva dle zákona č. 218/2000 Sb. k předkládání žádostí o poskytnutí institucionální podpory. Výzva stanovuje výši IP, kterou je VO oprávněna čerpat v závislosti na výsledcích průběžného hodnocení.

5. Postup při neprovedení hodnocení

Pokud MZ nebo RVVI z nějakého důvodu neprovede hodnocení podle bodu 1., platí výsledky posledního provedeného hodnocení.

Hodnocení VO Ministerstvem zdravotnictví

Hodnocené organizace

MZ hodnotí všechny VO, které splňují následující podmínky:

1. jsou uvedeny v informačním systému veřejné správy „Seznam výzkumných organizací“, jehož správcem je MŠMT podle § 33a zákona č. 130/2002 Sb.;
2. minimální doba existence VO jako právnické osoby je 5 let;
3. výzkumná organizace spadá do působnosti MZ podle § 4 odst. 2 písm. a), bod 1. zákona č. 130/2002 Sb.;
4. předloží všechny podklady úplné a ve stanoveném termínu;

Všechny podmínky uvedené v bodech 1–4 musejí být splněny současně.

Základní podklad pro hodnocení VO

• Minimální doba existence VO jako právnické osoby je pět let, v případě sloučení, splynutí nebo rozdělení VO se do lhůty 5 let pro právní nástupce započítává příslušná doba existence původní VO.
• Soulad požadované IP na DKRVO s evropskými předpisy o výzkumných organizacích jako příjemcích veřejné podpory, zejména s body 17 – 23 čl. 2.1 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01).
• Prostřednictvím své koncepce rozvoje dokládá daná VO účel dotace a obsahuje tak údaje nezbytné pro její posouzení. Na rozdíl od hodnocení výsledků VO je primárně zaměřena na budoucí období.

Postup hodnocení

Výzkumné organizace jsou hodnoceny ve spolupráci s Komisí a na základě podkladů, jejichž strukturu a požadovaný obsah stanovila a/nebo odsouhlasila Komise. Komise vznikla příkazem ministra č. 17/2016, její statut a jednací řád jsou přílohou č. 1 této metodiky.

V roce 2018 předložily VO v rezortní gesci MZ své koncepce dlouhodobého rozvoje. Způsob jejich naplňování a pokrok v dosahování stanovených cílů popsaný v Průběžné zprávě o plnění koncepčního rozvoje výzkumné organizace (dále jen „Průběžná zpráva“) jsou předmětem každoročního hodnocení.

Průběžnou zprávu, informace o publikačních výsledcích výzkumné organizace, vč. příloh zasílají výzkumné organizace na MZ spolu s podklady pro vypořádání vztahů se státním rozpočtem podle vyhlášky č. 435/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání).

Pokyny ke zpracování průběžné zprávy zveřejňuje MZ na svých webových stránkách vždy do 31.12. spolu s pokyny pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem.

Struktura Průběžné zprávy:

Průběžná zpráva je vázána k čerpaným finančním prostředkům poskytnutým v rámci IP na Rozvoj výzkumné organizace.

 Průběžná zpráva

Osnova Průběžné zprávy:

1. Úvod (základní informace o příjemci)
2. Projekty – Výzkumná část (co bylo řešeno a jakých výsledků bylo dosaženo)
   • Jednoleté projekty v rámci hodnoceného roku
   • Víceleté projekty (běžící, nové)
   • Ukončené projekty (zhodnocení a shrnutí průběhu řešení s důrazem na hodnocený rok)
   • Probíhající projekty (započaté v minulých letech nebo v hodnoceném roce)
   • Konečné shrnutí celého průběhu řešení v hodnoceném roce (plnění cílů jak hlavních, tak dílčích, popis případných změn projektu a jejich odůvodnění
3. Ekonomická část

Je nezbytné uvést skutečně vynaložené náklady za celý sledovaný rok a skutečně čerpaný objem IP. Pokud byly v celkových financích i jiné zdroje, je třeba uvést též částku z ostatních veřejných zdrojů a z ostatních neveřejných zdrojů.

4. Závěr

Rozsah průběžné zprávy byl stanoven na maximálně 3 strany formátu A4.

1. Publikační část

Publikace (dle Metodiky hodnocení):

• Články v impaktovaném časopise
• Články v neimpaktovaném časopise
• Články v recenzovaném časopise
• Ostatní

Za každou uvedenou publikaci v seznamu Průběžné zprávy se v této příloze dále dokládá odkaz na výsledek (kniha, časopis atd., obsahující příslušný výsledek), případně kopie titulní strany nebo tiráže s uvedením základních údajů – dedikace, obsah a celé znění příslušného výsledku (článek, kapitola v knize atd.).

1. Povinná příloha Průběžné zprávy

Doplňujícím materiálem k Průběžné zprávě je příloha, která není její součástí, ale jde o samostatný materiál sloužící při hodnocení Průběžné zprávy.

Náležitosti povinné přílohy (viz Příloha č.2 – Příloha k Průběžné zprávě k čerpání Institucionální podpory za daný rok):

• ekonomické shrnutí(viz Příloha č. 3 -Výkaz uznaných nákladů za daný rok)

Tato část je rovněž součástí samotné Průběžné zprávy.

• publikační část, shrnutí (viz Příloha č.2 – Příloha k Průběžné zprávě k čerpání Institucionální podpory za daný rok)

Dle M17+ celkový přehled;

• doložení ostatních druhů výsledků, např. patenty, průmyslové vzory, funkční vzory atd. (viz Příloha_01_Příloha k Průběžné zprávě k čerpání Institucionální podpory za daný rok).

Komise provede hodnocení průběžných zpráv nejpozději do 28. února příslušného roku.

Komise hodnotí průběžné zprávy tak, že každou průběžnou zprávu posoudí dva členové Komise nezávisle na sobě. Výsledkem každého jednotlivého posouzení je stanovisko o rozsahu cca 0,5 strany A4, ze kterého vyplývá, zda VO naplňuje, případně nenaplňuje svou koncepci rozvoje. Členové Komise představí výsledek svého hodnocení na společném jednání. V případě, že se závěry posudků u některé VO neshodují, hlasuje o výsledku Komise na základě diskuse.

V průběhu posledního roku pětiletého období, na které byla koncepce VO zpracována, vyzve MZ VO k předložení nové koncepce na dalších pět let. Více v kapitole Hodnocení VO po ukončení pětiletého cyklu.

 Hodnocení VO jako podklad pro rozdělení IP

Kromě průběžné zprávy předkládají VO na MZ soubor kvantifikovatelných dat (komponenta A výkonnostní složky hodnocení, viz níže), která společně s hodnocením bibliometrických výsledků tvoří základní podklady pro výpočet výše IP.

MZ vyzve VO k předložení těchto dat potřebných pro výpočet komponenty A nejpozději do 30.5. s termínem odevzdání do 30.9. Předkládána jsou data za předchozí 3 roky, ze kterých je vypočten vážený průměr, přičemž největší váhu má poslední rok.

Kromě těchto parametrů sleduje MZ v této fázi rovněž součet výsledků VO, které v rámci modulu M1 metodiky M17+ získaly v oblasti Společenské relevance známku 1 nebo 2. Údaje o těchto výsledcích získává MZ společně s hodnocením bibliometrických výsledků dle modulu M2 metodiky M17+ od RVVI. Tyto vstupy jsou MZ k dispozici přibližně do 30.11.

V prosinci a v lednu provádí MZ hodnocení VO, které má za cíl kvantifikovat výkonnost VO, vzájemně porovnat výkonnost jednotlivých organizací mezi sebou, porovnat jejich profily. Toto hodnocení zapojuje moduly 1, 3, 4 a 5 metodiky M 17+ a je základem pro rozdělování prostředků IP VO.

Výše IP se pro jednotlivé VO odvíjí od objemu prostředků státního rozpočtu na VaVaI schváleného pro kapitolu MZ a skládá se ze stabilizační složky a výkonnostní složky.

Nárok na IP má v rezortu MZ organizace, která byla v daném roce hodnocena, dosáhla v hodnoceném roce nenulových výsledků ve všech parametrech sledovaných poskytovatelem v rámci komponenty a současně její podíl na výkonnostní složce celkového rozvoje výzkumných organizací činil minimálně 1 %.

 

Prvním krokem je rozdělení celkového rozpočtu na DKRVO podle jednotlivých komponent.

Výše rozpočtu na komponentu C vychází z rozpočtu v uplynulém roce, do kterého byl promítnut 70% stabilizační koeficient.

Část rozpočtu určená pro komponentu A: RVO_MZD-KOMP-A = (RVO_MZD * KOEF_VYK) * KOEF_VYK-A

Část rozpočtu určená pro komponentu B: RVO_MZD-KOMP-B = (RVO_MZD * KOEF_VYK) * KOEF_VYK-B

Část rozpočtu určená pro komponentu C: RVO_MZD-KOMP-C = RVO _MZD-L * 0,7

Přičemž

KOEF_VYK = 0,3 – podíl výkonnostní složky na celkovém hodnocení

KOEF_VYK-A = 0,25 – podíl komponenty A na výkonnostní složce

KOEF_VYK-B = 0,75 – podíl komponenty B na výkonnostní složce

RVO _MZD-L – prostředky přidělené na DKRVO v předchozím roce

 

Výkonnostní složka – komponenty A a B

Výkonnostní složka tvoří 30 % přidělovaných prostředků. K hodnocení výkonnosti VO jsou využívány moduly metodiky M17+, jejichž parametry jsou rozděleny do dvou komponent.

Komponenta A – profil výzkumné organizace

Komponenta A tvoří 25 % výkonnostní složky. Hodnocení profilu VO v rámci komponenty A vychází z parametrů hodnocených v Modulech 1, 3 – společenská relevance, Modulu 4 – viabilita a Modulu 5 – strategie a koncepce dle metodiky M17+.

Společenská relevance Komponenty A reflektuje výsledky VO v rámci Modulu M1 metodiky M17+ hodnocených z hlediska „Společenská relevance“. Předmětem hodnocení je vždy podíl výsledků VO za poslední 3 roky vzhledem k výsledkům ostatních VO za stejné období v rámci rezortu ohodnocených známkou 1 a 2 v oboru Medical and Health Sciences.

V této fázi jsou MZ sledovány následující parametry:

1. P1: počet přepočtených úvazků výzkumných pracovníků (s titulem Ph.D. apod.) dané VO –

vypovídá o VO jako o zaměstnavateli, který vytváří pro své pracovníky prostředí příznivé pro jejich rozvoj, případně který je pro mladé výzkumníky atraktivní, neboť jim umožňuje se ve výzkumu dostatečně uplatnit.

2. P2: počet přepočtených úvazků výzkumných pracovníků/celkový přepočtený počet pracovníků – ukazuje jaký podíl všech pracovníků VO tvoří výzkumníci a jakou roli výzkum v dané organizaci má (je hlavní činností nebo jednou z mnoha aktivit VO).
3. P3: počet doktorandů školených na daném pracovišti (ve VO) – je ukazatelem, nakolik je pro VO zásadní další rozvoj jejích zaměstnanců, jak aktivně sama VO přispívá k jejich rozvoji, zda je její prostředí vhodné pro přípravu mladých výzkumníků.
4. P4: souhrnná výše finančních dotací přidělených VO na projekty účelové podpory (programy účelové podpory MZ ČR, GA ČR, TA ČR) a na projekty podpořené relevantními zahraničními nebo nadnárodními poskytovateli) – sleduje konkurenceschopnost VO, její schopnost získat prostředky na výzkum mimo zdroje IP, tj. ze soutěží a grantů, tedy zdrojů, u kterých není přidělení prostředků garantováno.
5. P5: součet vědeckých projektů s mezinárodní účastí realizovaných VO a zahraničních projektů – ukazuje objem výzkumné činnosti realizované ve spolupráci se zahraničím, schopnost organizace zapojit se do mezinárodních grantů, být dostatečně kvalitním partnerem pro zahraniční výzkumné subjekty.
6. P6: součet výsledků VO za poslední tři roky z Modulu 1 metodiky M17+ hodnocených z hlediska jejich společenské relevance známkou 1 nebo 2.

Parametr P6 je považován za ukazatel reflektující Modul 3 M17+ (Společenská relevance). Parametry P1-P5 odráží profilování hodnocení instituce jako VO a její viabilitu (Modul 4). Hodnoty pro parametry uvedené v bodě P6 poskytuje Ministerstvu zdravotnictví RVVI, ostatní jsou předávány výzkumnými organizacemi.

Hodnoty za každou složku jsou rozděleny do kvartilů a pro každý sledovaný parametr jsou podle umístění v kvartilu přiděleny body následujícím způsobem:

0 bodů – v případě, že hodnota parametru dané VO je nižší/rovna než 25. percentil všech VO

1 bod – v případě, že hodnota parametru dané VO je vyšší než 25. percentil a nižší/rovna než 50. percentil všech VO.

2 body – v případě, že hodnota parametru dané VO vyšší než 50. percentil a nižší/rovna než 75. percentil všech VO

3 body v případě, že hodnota parametru je vyšší než 75. percentil všech VO.

Součet bodů přidělených za umístění hodnot v jednotlivých kvartilech (KA _{VO – SUM}) je dále vstupem pro výpočet hodnoty komponenty A.

KA _{VO – SUM} = P1 [body] + P2 [body] + P3 [body] + P4 [body] + P5 [body] + P6 [body]

Hodnota komponenty A pro výzkumnou organizaci (RVO _VO-KOPM-A = (RVO _MZD-KOPM-A/KA _SUM)*KA _VO-SUM), která vstupuje do vzorce pro výpočet výše IP, poté zohledňuje podíl bodového hodnocení VO na celkovém bodovém hodnocení všech VO (KA _SUM).

Komponenta B – bibliometrie

Komponenta B tvoří 75 % výkonnostní složky. Komponenta B sleduje výstupy organizace, jejich objem a kvalitu pomocí výsledků výzkumu. Jelikož v případě rezortu zdravotnictví jde nejčastěji o publikační výsledky, je komponenta B vztažena k bibliometrické analýze výsledků za poslední tři roky dle Modulu 2 metodiky M17+ prováděné RVVI.

V rámci bibliometrické analýzy jsou započítávány pouze publikace indexované v databázi WOS. Publikace v 1. decilu (D1), 1. kvartilu (Q1) a s prvním nebo korespondenčním autorem z příslušné VO jsou bonifikovány koeficienty navyšujícími bodové hodnocení. Tímto krokem je zaručeno, že hodnocení bude odrážet především kvalitu výsledků, nikoliv pouze kvantitu, a maximální zvýhodnění tzv. domácí expertízy, tj. výzkumu, ve kterém hrála VO klíčovou roli, což je reflektováno obsazením pozice korespondujícího nebo prvního autora. Body za publikace s více než 30 autory, kde není autor dané VO korespondujícím nebo prvním autorem, jsou od celkového součtu odečteny, čímž má být zabezpečeno především snížení bodového hodnocení pro multicentrické klinické studie, ve kterých je spoluautorství založeno především na zařazování pacientů do studie a případně poskytování klinických dat. Součet bodů přidělených za počty publikací v 1. decilu, 1.kvartilu a publikace s prvním nebo korespondujícím autorem z příslušné VO tvoří po odečtení publikací s více než 30 autory vstup pro výpočet hodnoty komponenty B (KB _{VO SUM}).

 (KB _{VO SUM} = (N _TOTAL – N_D1-N_Q1-N_RP-N₃₀₊) + N_D1* KOEF _KOMP-B-D1+N_Q1*KOEF _KOMP-B-Q1+N_RP*KOEF _KOMP-B-RP)

Hodnota komponenty B pro danou výzkumnou organizaci (RVO _VO-KOMP-B = (RVO _MZD-KOMP-B/KB_SUM) * KB _VO-SUM), která vstupuje do vzorce pro výpočet výše IP, poté zohledňuje podíl bodového hodnocení VO na celkovém bodovému hodnocení všech VO (KB _SUM).

Přičemž 

N_TOTAL = celkový počet publikací za VO za poslední tři roky hodnocené v rámci M17+.

N_D1 = počet publikací v D1 dle metodiky M17+

N_Q1 = počet publikací v Q1 dle metodiky M17+

N_RP = počet publikací kde je první nebo korespondující autor z příslušné VO dle metodiky M17+

N₃₀ = počet publikací s více než 30 autory

KOEF_KOMP-B-D1 = bod za publikaci v kategorii D1 dle M17+ bude násoben tímto koeficientem

KOEF_KOMP-B-D1 = 8

KOEF_KOMP-B-Q1 = bod za publikaci v kategorii Q1 dle M17+ bude násoben tímto koeficientem

KOEF_KOMP-B-Q1 = 4

KOEF_KOMP-B-RP = bod za publikaci kde je první nebo korespondující autor z příslušné VO bude násoben tímto koeficientem

KOEF_KOMP-B-RP = 12

 

Stabilizační složka – komponenta C

Stabilizační složka vychází z výše prostředků přidělených VO v předchozím roce a tvoří 70 % přidělovaných prostředků.

Stabilizační složka má za cíl poskytnout VO zaručenou výši finančních prostředků, která umožní vytvořit stabilní a dlouhodobě udržitelné zázemí potřebné pro rozvoj výzkumných činností.

Stabilizační složka je vypočítána jako násobek částky přidělené VO v minulém období (RVO _VO-L) a 70% stabilizačního koeficientu (KOEF_STAB).

RVO _{VO -KOMP-C} = RVO _VO-L*KOEF_STAB

Výši stabilizačního koeficientu může MZ změnit v případě, že v rámci hodnocení bude kladen větší důraz na dosažené výsledky VO.

Výše podpory pro danou VO potom tvoří součet výkonnostní a stabilizační složky, přičemž v případě, že dojde k navýšení celkového rozpočtu oproti předchozímu roku, může být částka, o kterou byl rozpočet navýšen, rozdělena mezi VO podle jejich podílu na výkonnostní složce za celý rezort.

DK RVO _VO-N = KA _{VO – SUM} + KB _{VO SUM}+ RVO _{VO -KOMP-C}

Do 28.2. předkládá věcně příslušný odbor výsledek hodnocení a související návrh na rozdělení prostředků IP poradě vedení MZ k odsouhlasení.

V případě, že porada vedení návrh odsouhlasí, jsou výsledky hodnocení zveřejněny a je vyhlášena výzva k předkládání žádostí o dotace na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací.

Vzhledem ke specifičnosti VO v rezortu MZ není prováděno každoroční škálování podle písmen A-D. Vzájemnou porovnatelnost organizací dostatečně zohledňuje hodnota výkonnostní složky dané VO na celkovém výkonu všech VO v rezortu MZ.

Jelikož hodnocení podle komponent A a B v sobě zahrnuje Moduly 1, 2, 3 a 4, a hodnocení koncepce dlouhodobého rozvoje VO reaguje na Modul 5 metodiky M17+, považuje Ministerstvo zdravotnictví takové hodnocení za plně dostačující a v souladu s metodikou M17+.

 

Hodnocení VO po ukončení pětiletého cyklu

Po ukončení pětiletého cyklu, na který byla zpracována koncepce dlouhodobého rozvoje VO, provede MZ ve spolupráci s Komisí vyhodnocení celého období. Vyhodnocení spočívá v porovnání cílů stanovených v koncepcích s dosaženými výsledky, přičemž výchozím zdrojem informací budou závěry Komise k hodnocení průběžných zpráv. V případě, že MZ dojde k závěru, že VO nenaplnila svou dlouhodobou koncepci, může rozhodnout o tom, že VO bude snížen podíl stabilizační složky (komponenta C) pro výpočet IP o 3 %.

MZ současně rozdělí VO do tří skupin, podle toho, jak své dlouhodobé koncepce plnily:

A – výsledky dosažené VO za posledních pět let přesahují cíle stanovené v dlouhodobě koncepci;

B – výsledky dosažené VO za posledních pět let odpovídají cílům stanoveným v dlouhodobé koncepci

C – VO nenaplnila cíle, které si stanovila.

MZ dále provede výpočet úrovně výkonností složky všech VO institucionální podpory za posledních pět let, který bude ilustrovat, jak jednotlivé VO přispívaly k výkonnosti celkového zdravotnického výzkumu.

Výsledky pětiletého hodnocení zveřejní MZ na svých webových stránkách.

Hodnocení koncepce dlouhodobého rozvoje VO představuje hodnotící nástroj, kterým rezort reaguje na Modul 5 (Strategie a koncepce) metodiky M17+.