Ischemická choroba srdeční

V řadě epidemiologických studií a laboratorních pokusů byla zjištěna podobná situace jako v případě hypertenze. Nejnižší L_{Aeq,24 hod} s efektem na ICHS v epidemiologických studiích byla 70 dB. Všeobecný závěr však je, že v případě hluku z dopravy jsou účinky na kardiovaskulární systém spojeny s dlouhodobou, mnohaletou expozicí L_{Aeq,24 hod} = 65 až 70 dB a více.

Podle nejnověji publikované analýzy epidemiologických studií provedené W. Babischem pro silniční hluk a kardiovaskulární riziko – infarkt myokardu, nebylo nalezeno zvýšení rizika během dne při hladinách L_{Aeq,16 h} < 60 dB; zvýšené riziko bylo zjištěno se vzrůstajícími hladinami L_Aeq,16h > 60 dB. Byla odvozena riziková křivka, která může být použita pro hodnocení rizika a zátěže touto chorobou – viz obrázek.

Obecně se přijímá, že hluk může mít určující vliv na zdraví, jestliže L_{Aeq,16 h} > 60 dB. Poslední odborné práce naznačují, že uvedená hodnota může být o něco nižší. Jako riziková skupina jsou označováni muži středního věku. Jak objektivní expozice (hladiny hluku), tak subjektivní projevy (míra obtěžování) byly asociovány (spojeny) s vyšším rizikem ICHS, přičemž tyto výsledky nebyly pro hypertenzi tak konzistentní jako pro ICHS. Obecná křivka dávka-účinek je použitelná i pro politiku ochrany veřejného zdraví.

Odhady počtu osob, které by mohly onemocnět v důsledku expozice rizikovému faktoru, se provádí klasickými metodami klinické epidemiologie, z níž v dalším převážně citujeme.

Rizikem se rozumí pravděpodobnost, že lidé, kteří nemají určitou nemoc, ale jsou exponováni rizikovým faktorům, mohou touto nemocí onemocnět. Přítomnost rizikových faktorů u jedince zvyšuje pravděpodobnost, že by mohl onemocnět danou nemocí, ve srovnání s jedincem, u kterého nejsou rizikové faktory přítomny. Neznamená to však, že musí skutečně onemocnět.  U většiny osob s přítomností závažných rizikových faktorů nedojde ke vzniku onemocnění v nejbližších letech.

Jsou používány čtyři základní epidemiologické ukazatele statistické asociace tj. vztahu mezi rizikovými faktory expozice a následky, a to:

• Relativní riziko
• Atributivní riziko
• Populační atributivní frakce
• Populační atributivní riziko

Relativní riziko (RR) vyjadřuje kolikrát větší je pravděpodobnost vzniku nemoci u osob exponovaných určitému rizikovému faktoru ve srovnání s neexponovanými. Za určitých předpokladů lze relativní riziko odhadovat na základě tzv. „odds ratio“ (OR = poměr šancí, křížový poměr).
Atributivní riziko (AR) vyjadřuje, o co je vyšší riziko vzniku nemoci u osob exponovaných určitému faktoru ve srovnání s rizikem u osob neexponovaných.
Populační riziko vyjadřuje, jakým množstvím nemoci přispívá rizikový faktor k celkovému výskytu nemoci v určité populaci.
Populační atributivní frakce (PAF) vyjadřuje jakou frakci (podíl) nemoci v populaci je možno přisoudit expozici určitému rizikovému faktoru.
Populační atributivní riziko (PAR) vyjadřuje jaký výskyt (incidence) nemoci v populaci je ve vztahu k výskytu rizikového faktoru. Je produktem atributivního rizika a prevalence rizikového faktoru v populaci.
 

Cílem analýzy zdravotních rizik expozice hluku je tedy zjištění odhadu populačního atributivního rizika (PAR), tedy počtu osob vystavených rizikovému faktoru, které by v důsledku této expozice mohly onemocnět sledovanou chorobou. V případě expozice obyvatel hluku ze silniční dopravy jde o možnost kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Obecný výskyt KVO v populaci (incidence, prevalence) je uváděn ve statistických přehledech Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V těchto přehledech jsou KVO uváděna v následujícím rozdělení:

• Infarkt myokardu (IM)
• Ostatní ischemické choroby srdeční (ICHS), tj. všechny ICHS bez infarktu myokardu
• Vysoký krevní tlak (hypertenze-HT)

Zpracovaná analýza zdravotních rizik v rámci strategických hlukových map vychází z výše uvedeného rozdělení a údajů ÚZIS dostupných za  rok 2012. V roce 2011 byla WHO publikována doporučená metodika (model) odhadu PAR pro KVO.

Je třeba si uvědomit, že při interpretaci hodnot vypočtených podle matematického modelu je nezbytné uvážit nejistotu vstupních dat.