Ministerstvo zdravotnictví nově přechází na doménu mzd.gov.cz. Více informací.
HPH Recognition project
ÚVOD
Klinická podpora zdraví je na pacienta orientovaný přístup ke zdravotnickým službám, charakterizovaný integrací podpory zdraví do klinické praxe.
Přínosy klinické podpory zdraví zahrnují:
- lepší léčebné výsledky a to jak z dlouhodobého, tak krátkodobého hlediska,
- nižší náklady a
- zvýšenou bezpečnost pacientů.
Většinou pocházejí zprávy o přínosech podpory zdraví z dlouhodobých hodnocení, ale ukazuje se také velmi výrazný klinický účinek z hlediska krátkodobého, například zlepšení výsledků u pacientů s diabetes pomocí celkových programů podpory zdraví a rehabilitačních programů, redukce pooperačních komplikací pomocí zavádění intenzivních zásahů v rámci podpory zdraví před operací a zlepšení mentálního zdraví pomocí intervencí v oblasti odvykání kouření v psychiatrické praxi a na dalších pracovištích.
Proto se systematická implementace efektivních programů podpory zdraví stala klíčovou složkou kvality, poskytované v nemocnicích a zdravotnických zařízeních, společně s klinickou účinností a bezpečností pacientů.
Podpora zdraví v nemocnicích a zdravotnických zařízeních také zahrnuje podporu zdravých klinických pracovišť. Jejím celkovým cílem je zlepšení zdraví u pacientů, zaměstnanců a v komunitách.
Běžný management kvality v nemocnicích zahrnuje plánování, implementaci, hodnocení a neustálé zlepšování veškerých klinických i neklinických aktivit.
S cílem podpořit implementaci a následné kroky pro zlepšení managementu zdravotní péče v každodenní klinické praxi byly vytvořeny a mezinárodně ověřeny příslušné nástroje pro sebehodnocení. Nástroje jsou snadno použitelné a nezávislé na lokálních dokumentačních postupech.
Nástroje zahrnují:
- Pět standardů WHO-HPH se 40 měřitelnými prvky, které mohou být pro zhodnocení podpory zdraví použity na úrovni celé nemocnice nebo jednotlivých oddělení. Byly vytvořeny, ověřeny a publikovány Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Mezinárodní sítí nemocnic a zdravotnických zařízení podporujících zdraví (HPH) podle kritérií Mezinárodní společností pro kvalitu ve zdravotní péči (Society for Quality in Health Care).
Standardy WHO-HPH přímo spadají pod snahu zlepšovat kvalitu tím, že pomáhají vedoucím pracovníkům a zaměstnancům nemocnic zhodnotit a zlepšovat aktivity, týkající se podpory zdraví a s nimi souvisejících výkonů.Standardy zahrnují čtyři oblasti:
- politika managementu,
- hodnocení pacientů,
- informace o pacientech a intervencích,
- podpora zdravého pracoviště,
- kontinuita a spolupráce
- Dva modely pro provádění auditu zdravotnické dokumentace na úrovni jednotlivých pacientů:
- HPH DATA s 9 otázkami, týkajícími se zdokumentování potřeb pacienta v oblasti podpory zdraví,
- HPH Doct-Act, obsahující 15 mezinárodních kódů pro zdokumentování provedených činností v rámci podpory zdraví.
Mnohá národní, regionální a místní zdravotnická zařízení již částečně či úplně implementovaly standardy WHO-HPH a oba podpůrné nástroje, které se staly součástí jejich rámce managementu kvality.
Nicméně hodnocení potřeb v rámci podpory zdraví a administrace činností v této oblasti v klinické praxi je ještě stále novou oblastí a existuje pouze zanedbatelné množství informací o tom, na kolik jsou tyto oblasti splňovány.
Proto bylo cílem této studie zhodnotit současnou míru souladu se standardy WHO-HPH a souvisejících modelů dokumentace v České republice ve srovnání s mezinárodními základními daty ze třech historických kontrolních skupin z let 2005, 2008 a 2012. V průřezovém návrhu bylo zahrnuto 8 klinických oddělení v ČR, a následně bylo hodnoceno 400 medínských záznamů náhodného data.
METODY
Studie je navržena jako průřezová, se srovnáním současných a mezinárodních základních dat z historických kontrolních skupin (primárně v rámci Evropy, avšak byly zahrnuty i další kontinenty).
Zahrnuta byla klinická oddělení odpovědná za léčbu pacientů v rámci nemocnic, které jsou členy Mezinárodní sítě nemocnic a zdravotnických zařízení podporujících zdraví. Byla zahrnuta jak lůžková nemocniční oddělení, tak ambulantní kliniky. Do studie bylo vždy zahrnuto jen jedno oddělení z každé z nemocnic. Vyřazena byla dětská oddělení a oddělení paliativní péče, stejně jako domovy důchodců, jelikož ani standardy WHO-HPH, ani žádný z nástrojů HPH nebyly pro tyto skupiny pacientů ověřeny.
Vyhodnocování míry souladu
- U standardů WHO-HPH pomocí kategorizace měřitelných prvků jako vyhovující či nevyhovující.
- U modelů HPH DATA a HPH Doc-Act byla data ze zdravotnických záznamů označena buď jako
- kategorizovatelná, což zahrnovalo i případy, kde byly uvedené informace dostačující k tomu, aby bylo možné identifikovat potřebu pacienta v rámci podpory zdraví (např. vysoce rizikový pacient: „pacient vykouří deset cigaret za den, nebo pacient s nízkou mírou rizika: „V posledních třech letech nekouří“), nebo
- nekategorizovatelná, což zahrnou případy, kdy nebyla uvedená informace dostatečná pro identifikaci potřeby pacienta v rámci podpory zdraví (např. „pacient je cítit po tabáku“).
ÚČASTNÍCI STUDIE
Na otevřenou výzvu reagovalo osm klinických oddělení z 8 nemocnic v ČR, které jsou členy programu HPH. Oddělení byla do studie zařazena poté, co byl získán informovaný souhlas oddělení a vedení nemocnice. Jednotlivá oddělení se nachází v různých typech nemocnic.
VÝSLEDKY
Celková míra naplňování standardů WHO-HPH je v současnosti výrazně vyšší ve srovnání s mezinárodními základními daty. Míra naplňování činila 68% versus 53%.
ZÁVĚR
Celková míra souladu se standardy WHO-HPH je v současnosti vyšší. Nicméně poskytování klinických aktivit v oblasti podpory zdraví pacientům, u kterých je to zapotřebí, je nedostatečné, což ukazuje, že by mohlo být dosaženo značného zlepšení, pokud by byla zavedena klinická praxe podpory zdraví. Je urgentně zapotřebí provést nový výzkum v oblasti implementačních strategií.
KOMPLETNÍ STUDII V ČESKÉM ZNĚNÍ NALEZNETE V PŘÍLOHÁCH.