S dotazy ke zdravotnické péči pro občany z Ukrajiny se obraťte na infolinku +420226201221volba č. 2, která je v provozu denně od 8 do 19 hodin. Linka slouží ke komunikaci v českém, ukrajinském a ruském jazyce, a to i pro případy tlumočení do českého jazyka pro poskytovatele zdravotních služeb.
Якщо у Вас виникли питання щодо охорони здоров’я громадян України, звертайтесь на інформаційну лінію +420226201221 –  варіант № 2, який працює щодня з 8:00 до 19:00. Лінія використовується для спілкування чеською, українською та російською мовами, навіть для випадків перекладу на чеську для медичних працівників.

Hostem Ranního interview na Radiožurnálu byl náměstek ministra Jakub Dvořáček

Vytvořeno: 9. 3. 2022 Poslední aktualizace: 14. 3. 2022

Datum vydání: 9. 3. 2022
Zdroj: Český rozhlas Radiožurnál
Autor: Jan Pokorný


Ženy, děti a staří lidé prchající před ruskou invazí na Ukrajině do České republiky patří mezi dlouhou cestou vyčerpaní a oslabení. Někteří přicházejí nemocní nebo s dlouhodobými zdravotními problémy. I proto jim stovky praktických lékařů otevřely své ordinace a nabízejí bezplatné ošetření. Někteří běženci už taky v českých nemocnicích pokračují například v onkologické léčbě nebo v nezbytné dialýze. My jsme teď živě ve spojení s náměstkem ministra zdravotnictví Jakubem Dvořáčkem.

Co si musejí lidé prchající z Ukrajiny v Česku primárně zařídit, aby měli lékařskou péči zdarma?
Jedná se primárně tzv. vízum strpění, který uděluje odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra v České republice. S tímto vízem je pak propojeno napojení na veřejné zdravotní pojištění. V momentě, kdy ukrajinský uprchlík disponuje tímto vízem, stává se státním pojištěncem a následně je mu hrazena veškerá zdravotní péče.
Nejedná se jen o akutní péči, kterou pacient potřebuje nutně v daném okamžiku, ale i o chronicky nemocné pacienty nebo pacienty s onkologickým onemocněním, tak jak je hrazeno českým pojištěncům.

Pane náměstku, ta uprchlická vlna je obrovská, nebývalá. Těžko na to mohl být stát připraven. Myslíte si, že z těch momentálních zdrojů, které má zdravotnictví v stávajícím zdravotnickém systému, je to financovatelné?
Je to propojené na veřejné zdravotní pojištění. Je to ta část, kterou hradí stát. Není to tak, jako je to třeba u zaměstnavatelů. V tu danou chvíli to pro Ministerstvo zdravotnictví, tak i pro zdravotní systém problém není. Samozřejmě, do budoucna a nezastírám, že těch lidí je opravdu hodně, to může být velké zatížení pro veřejný rozpočet jako takový.

Jak už jsme říkali, někteří praktičtí lékaři nabídli bezplatnou akutní péči uprchlíkům téměř okamžitě po vypuknutí války, pokud někdo z běženců onemocní, na kterého praktika se může obrátit? Musejí uprchlíky přijmout a vyšetřit ve všech ordinacích?
Nemusí. Samozřejmě ve všech ordinacích, je to primárně na rozhodnutí jednotlivého praktického lékaře. Vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny jsou připravené proplatit péči v tom momentu, kdy nastane situace, že uprchlík toto vízum nemá, tak je připravena i legislativní úprava, která umožní zpětně uhradit tuto péči, tzv. vízum strpění.
Když si dotyčný uprchlík dá toto vízum do pořádku a následně ho získá, tak bude možné i zpětně celkovou péči uhradit. Rozhodně je to odvislé na kapacitě lékaře. Teď mluvím o té, řekněme, ne úplně akutní. Akutní péči musí poskytnout jako v každém zařízení, každý lékař. My zároveň upozorňujeme na to, a vědí to všichni lékaři včetně všech zdravotnických zařízeních, že pokud je člověk jako v nějaké, řekněme, krizové situaci, tak je možné ho odeslat do fakultní nemocnice a tam bude vždy ošetřen. Jako v našich páteřních nemocnicích, v těch klíčových velkých nemocnicích tu péči vždy dostane.

Když k tomu, co říkáme, přičteme, že stále je tady pandemie koronaviru, že covidová onemocnění nemizí, jak velká je to komplikace pro tu nynější situaci?
Je to hlavně komplikace v momentě, kdy je dotyčný člověk testován pozitivně na koronavirus. Prozatím situaci zvládáme. Myslím si, že i díky tomu, že koronavirová krize je zatím na ústupu, tak situaci máme pod kontrolou. Nicméně, i když si představíte situaci toho transportu, jak vlastně se ti lidé k nám dopravují. Myslím tím, nacpané autobusy, nacpané vlaky. Hlavně vlaky, které přijíždí z Ukrajiny na území Polska a Slovenska. Samozřejmě může docházet k tomu, kdy se nejenom koronavirus ale i další onemocnění mohou šířit velmi snadno a ve větší míře. Počítáme a pracujeme na scénářích, které nám umožní poskytnout péči ve větším rozsahu tak, jak bude potřeba. Ale souhlasím s Vámi, že systém není designován na takové množství lidí navíc. Momentálně teď pracujeme se scénářem, jak poskytnout péči v momentě, kdy primární péče bude přetížená zejména v nemocničních zařízeních. U větších nemocnic jsme schopni vytvořit další záchytná místa, která poskytnou primární péči. Když by se vyskytla situace, kdy praktičtí lékaři, pediatři, gynekologové nebo další specialisti v této oblasti budou přetížení, tak máme scénář, jak s tím pracovat. Ale samozřejmě ty scénáře pořád pracují s nějakými předpoklady. Pokud se situace nezlepší, může to mít samozřejmě i do budoucna dopady na dostupnost péče pro všechny občany v České republice.

Pro ten začátek je určitě nutná komunikace, informovanost, mají zdravotníci od ministerstva nějaké manuály, pokyny, návody, jak uprchlíkům tu potřebnou péči přes jazykovou bariéru poskytovat?
Máme vytvořené sociální materiály jako např. ukrajinsko-české a rusko-české materiály, které jsou připravené pro jednotlivé obory a kde se nachází základní otázky a odpovědi. Lze tam můžeme vyhledat tu potíž, která je zároveň přeložena. Díky lince 1221, která vznikla na Ministerstvu zdravotnictví a řeší koronavirovou krizi poslední 2 roky, jsme na tuto situaci poměrně dobře připraveni i kapacitně. Na této lince může lékař požádat i o to, aby operátor v případě potřeby tlumočil lékaři.