Co dělat, pokud máte podezření na výskyt infekčního onemocnění u sebe, v rodině či na pracovišti?

1. Je mi špatně a byl jsem v kontaktu s osobou, která má, či měla infekční onemocnění

• V pracovní době – kontaktuji svého praktického lékaře a postupuji podle jeho doporučení
• V mimopracovní době, víkend, svátky – kontaktuji záchrannou službu a postupuji podle jejich doporučení

2. V rodině se vyskytuje infekční onemocnění

• Informuji zaměstnavatele a postupuji podle doporučení praktického lékaře
• Informuji školu dítěte a postupuji podle doporučení praktického lékaře
• Kontaktuji návštěvy, které byly v posledních několika dnech v kontaktu s nemocnou osobou
• Podobně postupuji i v případě, že se projevy onemocnění objevily v několika dnech po návštěvě v rodině

3. Jsem těhotná a měla jsem kontakt s infekčním pacientem

Informuji svého gynekologa a postupuji podle jeho pokynů a doporučení

4. Jsem (závažně) chronicky nemocný a měl jsem kontakt s pacientem s prokázanou infekcí

Informuji svého ošetřujícího lékaře-specialistu a postupuji podle jeho pokynů a doporučení

5. Vrátil jsem se ze zahraničí a není mi dobře

Informuji svého praktického lékaře a řídím se jeho pokyny

6. Jako vedoucí pracovník jsem se dozvěděl o infekčním onemocnění člověka ze svého kolektivu

• Informuji smluvního lékaře firmy a postupuji podle jeho pokynů
• Informuji se u orgánu ochrany veřejného zdraví, příslušného podle místa pracoviště a postupuji podle jeho pokynů

7.  Dozvěděl jsem se o tom, že jsem se setkal s osobou, u které bylo zjištěno infekční onemocnění a žádné potíže nemám

Informuji svého praktického lékaře a postupuji podle jeho doporučení

8.  Dozvěděl jsem se o tom, že jsem se setkal s osobou, u které bylo zjištěno infekční onemocnění a pociťuji obtíže

Kontaktuji svého praktického lékaře a postupuji podle jeho doporučení

Veškeré odpovídající informace a doporučení vám podají praktičtí lékaři. Samoléčba v těchto případech je posuzována jako ohrožení veřejného zdraví. Stejně tak je posuzováno i nedodržování pokynů ošetřujících lékařů.

 

Co znamená…?

1. Karanténa, karanténní opatření

Je omezení aktivit zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy („fyzická osoba podezřelá z nákazy“), a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit.

Pokud orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o karanténě nebo karanténním opatření, pro účely nemocenského pojištění vystaví doklad, aby osoba v karanténě mohla dostávat nemocenské dávky.

Při stanovení karantény nebo karanténního opatření nelze vystavit klasickou pracovní neschopnost. Registrující lékař vystavuje odpovídající doklad pouze tehdy, když karanténu nařídí sám.

U karantény není karenční doba ani režim práce neschopného pojištěnce.

2. Izolace nemocného

Je oddělení fyzické osoby onemocnělé infekční nemocí po dobu nakažlivosti této nemoci od jiných fyzických osob, a to způsobem, který zabrání nebo omezí přenos infekce na jiné fyzické osoby, které by mohly infekci dále šířit. Obvykle se provádí hospitalizací pacienta.

3. Lékařský dohled

Je dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením zdravotnického zařízení léčebně preventivní péče státu, osoby provozující nestátní zdravotnické zařízení nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit.

4. Hlášení

Hlášení život ohrožujícího nebo rychle se šířícího infekčního onemocnění, nebo podezření na takové infekční onemocnění nebo epidemický výskyt, podává ihned osoba poskytující péči orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle místa výskytu infekčního onemocnění osobně, telefonicky, faxem nebo elektronickou poštou.