S dotazy ke zdravotnické péči pro občany z Ukrajiny se obraťte na infolinku +420226201221volba č. 2, která je v provozu denně od 8 do 19 hodin. Linka slouží ke komunikaci v českém, ukrajinském a ruském jazyce, a to i pro případy tlumočení do českého jazyka pro poskytovatele zdravotních služeb.
Якщо у Вас виникли питання щодо охорони здоров’я громадян України, звертайтесь на інформаційну лінію +420226201221 –  варіант № 2, який працює щодня з 8:00 до 19:00. Лінія використовується для спілкування чеською, українською та російською мовами, навіть для випадків перекладу на чеську для медичних працівників.

Čekání na „omikrovonou vakcínu” je zbytečné, říká ministr Vlastimil Válek

Vytvořeno: 16. 4. 2022 Poslední aktualizace: 20. 4. 2022

Datum vydání: 16. 4. 2022
Zdroj: Lidové noviny a lidovky.cz
Autor: Markéta Rizikyová


Vláda se chce nachystat na podzimní vlnu covidu. Její hlavní zbraní má být kampaň za očkování ohrožených skupin. Plošné restrikce šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) neplánuje, jak uvedl v rozhovoru pro Lidovky.cz. Další ochranu chce nechat na zodpovědnosti každého člověka.

„Věřím, že nebude nutné zavést respirátory jako povinné. Jsem přesvědčený, že proočkování rizikových skupin a smysluplné dobrovolné nošení respirátorů povedou k tomu, že nebude potřeba zavádět žádná restriktivní opatření či příkazy,“ vysvětluje ministr zdravotnictví.

V rozhovoru pro Lidovky.cz mluvil i o chystaném nadstandardním pojištění a bonusech pro lidi, kteří pravidelně chodí na preventivní prohlídky. Představit by chtěl do budoucna i opatření proti zneužívání zdravotnického systému.

„Chceme podpořit ty, kteří o své zdraví pečují. A nevidíme důvod, proč podporovat ty, kteří to dělají úplně naopak,“ míní šéf resortu zdravotnictví.

Sundali jsme respirátory v městské hromadné dopravě. Znamená to, že je covid za námi, nebo bychom se měli připravit na podzim a případnou další vlnu?
Covid tady stále je a každý den zabíjí zbytečně deset až dvacet lidí. Jsou to bez výjimky ti, kteří nejsou očkovaní, kteří si nenechali dát posilující dávku, a senioři. Všechna respirační onemocnění mají svůj vrchol na přelomu podzimu a zimy. A s tím musíme počítat. Národní institut pro zvládání pandemie představil podzimní scénář, chystáme rozsáhlou kampaň. Po každé další dávce vakcíny vydrží protilátky jen určitou dobu. Třeba u chřipky je doporučené se každý rok očkovat, protože to je nejjednodušší a nejspolehlivější ochrana, jak na nemoc neumřít. A u covidu to platí stonásobně. V každém případě dojde k dalším rekombinacím a mutacím viru. Vakcíny, které byly vyvinuté proti smrtelnému průběhu, mají ale pořád vysoký efekt, blíží se k 90 procentům.

Jak se chcete připravit na podzim? Bude čtvrtá dávka vakcíny, nasadíme opět respirátory nebo budou omezení v počtu lidí na hromadných akcích? Jaké jsou plány?
Země Evropské unie přestaly s debatou, která je čistě politická, a posunují se k medicínské odborné debatě, kterou u nás reprezentuje Národní institut pro zvládání pandemie a Ústav analýz, tedy profesor Dušek a jeho tým. Covid a sjednocení smysluplných pravidel v EU bude i jedno z důležitých a aktuálních témat našeho evropského předsednictví. Medicínský pohled na věc je přestat s debatou o počtu dávek, která ostatně v lidech budila pocit, že po konkrétní dávce je už konec.

Nemůžeme se bavit o dávkách, ale o tom, jak chránit před smrtelným průběhem rizikové pacienty, především seniory s nadváhou a komorbiditami, čili souběhem více závažných chorob. Nedokážeme jim dát stoprocentní jistotu, že se nenakazí. Budeme je pravděpodobně očkovat každý rok před očekávanou vlnou, podobně jako u chřipky. Očkování budeme nabízet všem věkovým skupinám, ale kampaň bude směřovat na ty, kteří jsou ohroženi.

Je možné, že se na podzim vrátí respirátory a omezení hromadných akcí?
Pokud je dostatečně chráněna riziková populace před závažným průběhem, všechna tato opatření mohou být jen doporučením. Věřím, že nebude nutné zavést respirátory jako povinné. Jsem přesvědčený, že proočkování rizikových skupin a smysluplné dobrovolné nošení respirátorů povedou k tomu, že nebude potřeba zavádět žádná restriktivní opatření a příkazy. Touto cestou bych nerad šel.

Třeba v asijských zemích občané v chřipkové sezoně nosí respirátory. I já doporučuji, aby si člověk v městské hromadné dopravě nasadil respirátor, pokud se necítí dobře. Zvykněme si, že respirátor je jeden z dobrých a levných způsobů ochrany. I řada lidí s rýmou a kašlem není ve stavu, že musí být doma na neschopence. Ti by měli nosit respirátor, aby nenakazili ostatní. Jsem lékař a chodil jsem do práce i s rýmou a kašlem, ale vždy jsem si nasadil roušku nebo respirátor.

Pokud ale křivka covidu roste strmě nahoru a hrozí, že množství nakažených bude tak vysoké, že se zastaví školy, průmysl, pak musíte zavést nějaká opatření, která sníží riziko šíření viru.

Vakcíny jsou vyrobeny na původní variantu viru z Wu-chanu, která už „vymřela“, zmutovala do jiných variant. Proč by se měli lidé teď očkovat touto látkou? Není lepší počkat na vakcínu druhé generace?
To je zbytečné. Vakcíny druhé generace budou kombinací vakcín proti více typům virů. Nejenom proti covidu, ale třeba i proti chřipkovému. Že to budou dvou- třísložkové vakcíny. Nicméně účinnost jak původních mRNA vakcín, tak těch proteinových, jako je třeba Novavax, je velmi vysoká. A opakovaně se potvrzuje, že ochranný účinek proti tomu, aby člověk nezemřel a neležel na ECMU (Extrakorporální membránová oxygenace, umožňuje dočasně nahradit funkci plic a srdce – pozn. red.), je obrovský. Přes devadesát procent.

Když chtějí lékaři a zdravotníci z Ukrajiny pracovat v českých nemocnicích, můžou zde nastoupit na zahraniční stáž. Bez nostrifikace diplomu na tři měsíce, s nostrifikací až na rok. Jak by zde mohli pracovat déle? Budou muset absolvovat rekvalifikaci v češtině?
Připravili jsme pro ně bezplatné kurzy v odborné medicínské češtině. Musíme se ale držet pravidel, která platí v celé Evropě pro zdravotníky ze zemí mimo EU. Je třeba si taky uvědomit, že stále existuje ukrajinská vláda, ministerstvo zdravotnictví i nemocnice. Zdravotníků, kteří k nám prchají, není tolik. Jsou potřeba na Ukrajině, kde musejí pečovat o zraněné. I proto se někteří vracejí zpátky.

Těm, kteří by tu chtěli zůstat, co nejvíce zjednodušíme systém, aby mohli získat evropský diplom. Eurokomisařce Věře Jourové jsem navrhoval, jak systém zjednodušit v celé Evropě. Nejen vůči ukrajinským uprchlíkům, ale obecně vůči cizincům, abychom byli více konkurenceschopní. A aby se také zjednodušil život českým zdravotníkům, mají-li zájem o zahraniční stáž.

V programovém prohlášení vláda slibuje reformu zdravotního pojištění. Výhodu by měli mít ti, kteří pravidelně chodí na preventivní prohlídky.
Ministerstvo zdravotnictví chystá systém bonusů pro ty, kteří se pravidelně účastní preventivních prohlídek. Řeknu příklad: Když chce starší člověk od určitého věku řidičský průkaz, musí si zaplatit speciální vyšetření u lékaře. Nově by ji mohl mít zdarma, pokud bude chodit na pravidelné preventivní prohlídky. Stejně by to fungovalo s dalšími speciálními potvrzeními, za které se dnes musí platit. Buď je zrušíme úplně, nebo budou zdarma pro ty, kteří chodí na pravidelné prohlídky. Druhým bonusem by mohly být „manažerské“ komplexní prohlídky, které si platí většinou sami lidé nebo jejich zaměstnavatel.

Lidé by je mohli mít třeba jednou za pět let zdarma. Benefity, které přivedou lidi k pravidelným preventivním prohlídkám, mají vést k tomu, abychom zachytili nemoci v časných stádiích, efektivně je léčili, nebo nemoci úplně předešli. Je to podobné jako servis aut. Neservisované auto je po 500 tisících kilometrech šrot, udržované auto je stále jako nové. Cílem preventivních prohlídek má být kvalita stáří. Jsem si ovšem vědom, že efekt se projeví až za řadu let.

Plánujete zavést nadstandardy v rámci spoluúčasti na zdravotním pojištění. Jaké zdravotní úkony by to zahrnovalo a kolik peněz by to přineslo do rozpočtů zdravotních pojišťoven?
Pojištění je forma daně. Co se zaplatí ve zdravotní dani, to se v tom roce vyčerpá. Není to jako penzijní pojištění, kde si střádáte na svůj účet a pak z něho čerpáte. Připojištění nebude solidární, bude to fungovat na principu individuálního účtu. Člověk si bude střádat peníze na péči, která může v určité fázi být velmi drahá. Třeba speciální implantát nebo něco, co si dneska platíte. Připojištění bude fungovat podobně jako havarijní pojištění.

Platili by lidé konkrétní částku, nebo by si výši zvolili sami?
Je na každém, kolik se rozhodne si platit. Jde o normální komerční produkt. Podobně funguje připojištění na zahraniční dovolenou. Rozhodnete se, jak moc se chcete pojistit. Individuální pojištění ale v žádném případě nesmí omezovat stávající péči. Co je dnes zdarma, musí zůstat zdarma. Ve stejné dostupnosti a kvalitě.

Jste pravicová vláda, máme tu inflaci a je potřeba přivést do zdravotnictví více peněz. Neuvažujete, že byste zavedli regulační poplatky za zdravotní péči jako Topolánkova vláda v roce 2007?
Nápad tehdejšího ministra zdravotnictví (Tomáš Julínek, ODS – pozn. red.) vůbec nebyl špatný. Možná ale nebyl dobře načasován, byl špatně zakomunikován. Nikdo z nás nechce, aby na urgentním příjmu dlouho čekal ve frontě člověk ve vážném stavu, který se objevil před pár hodinami. Urgentní příjem by proto neměl sloužit těm, kteří zdravotní problémy ve všední dny odkládají a myslí si, že bude jednodušší zajít do nemocnice v sobotu. Jakýsi regulativ je důležitý, problém ovšem je jeho definice. Vnímání akutnosti potřeby doktora je velmi subjektivní. Každý ale bude souhlasit, že pokud se jedná o havárii, cévní mozkovou příhodu či infarkt, tam žádný regulativ nemůže být. Pravděpodobně by se ale měla zavést regulace pro ty, kteří systém zneužívají.

Spíš by to tedy byla pokuta?
Ne. Musí to být komplex řešení. Můžete udělat drobnou regulaci, že by mohl zdravotník určit pořadí pacientů. Podle toho, kdo vydrží čekat a komu dát přednost. Nebo na straně pojišťovny, která dokáže identifikovat ty, kteří obcházejí doktory a nadužívají péči. Ale paušálně říct, že každý zaplatí 50 korun, je nesmysl. Nefunguje to a je problematické to nastavit. Uvažujeme spíš o maximální podpoře pro ty, kteří pečují o své zdraví, chodí na preventivní prohlídky, účastní se screeningových systémů, a tím pomáhají státu zlevnit péči. Na druhou stranu nevidíme důvod podporovat ty, kteří to dělají úplně naopak. Nechceme, aby se zdravotní péče zneužívala, protože to zhoršuje dostupnost pro ty, které ji potřebují. Sytém by měl být spravedlivý. A já se o to zasadím.

Lidé si často stěžují na nemocniční stravu. Neuvažujete, že by nadstandardní připojištění zajišťovalo i lepší stravu?
To je jedna z možností připojištění. U části pacientů je strava dietní, mají ji jako součást léčby. Na druhé straně řada pacientů by měla mít dietní stravu, ale je v celku jedno, jestli by to byl biftek nebo jiné maso. Člověk by si mohl v rámci individuálního připojištění a individuálního účtu střádat peníze i na to, aby mohl v případě hospitalizace mít minutky. Dávat ale více peněz na nemocniční stravu ze solidární zdravotní daně není dobré. Peníze z této daně by měly jít na prevenci, včasný záchyt nemoci, léčení pacientů, vybavení nemocnic, platy zdravotnického personálu. Kdyby se dávalo víc peněz na jídlo, musela by se zvýšit zdravotní daň. A to nechci.

Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce by měla začít fungovat od příštího roku. Bude procentuální, nebo bude vycházet z nějakého rozpočtu?
Už 25 let se to ministři zdravotnictví snaží marně prosadit. V každém sektoru je potřeba plánovat v delším horizontu. Například chcete mít jistotu, že jak narůstá počet pacientů s infarktem, bude narůstat i úhrada od pojišťoven. Potřebujete mít představu, jaké budete mít zhruba příjmy.

U zdravotní daně máte představu, protože víte, jak se zvyšuje průměrná mzda, jak se zvyšuje příjem obyvatelstva. U státního pojištěnce to nemůžete udělat. Tam stačí, aby se nějaký silný politik zbláznil, přidal tři čtyři stovky a najedou se vám celý systém rozsype. Protože když přidáte tři stovky, musíte je utratit. Valorizace musí být předvídatelná pro poskytovatele, to jsou zdravotnická zařízení, ale i pro plátce, tedy zdravotní pojišťovny. Proto musí být provázena parametrem, který je poměrně silný. Například průměrnou mzdou.

Průměrnou, ne minimální mzdou?
Průměrná mzda je daleko lepší parametr. A to bude velká diskuze v hospodářském výboru a v parlamentu. Průměrná mzda je opravdu ukázka toho, jak se daří hospodářství. Jestli poroste minimální mzda je politické rozhodnutí. Jestli průměrná mzda roste, měla by ve stejném procentu růst i úhrada za státní pojištěnce. Pokud ale průměrná mzda stagnuje nebo klesá, měla by úhrada za státní pojištěnce stagnovat, ale v žádném případě nesmí klesat. Protože systém nedokáže pracovat a poklesem příjmů. Stejně tak neumí pracovat dobře s nepředpokládaným nárůstem příjmů. První diskuse ve sněmovně bude, jaké bude procento z průměrné mzdy, které se využije k výpočtu. Druhým bodem bude otázka, co bude startovací částka, od které se odrazíme. Musí být bezesporu vyšší než pojištění v minulém roce, což bylo 1790 korun.

Do prázdnin má začít platit vyhláška, která má snížit počet vstupních a výstupních pracovních prohlídek. U kterých povolání to bude a jak to pomůže systému?
Řada administrativních úkonů mi jako lékaři vadila. Celá Evropa i svět dělá vstupní a výstupní prohlídky – a je to tak správné. Pracovní skupině jsem zadal, aby prošla celou administrativu a zjistila, jaké úkony jsou nezbytné. Ne u všech profesí jsou vstupní prohlídky nutné. Třeba u policistů, havířů nebo slévačů prohlídky smysl mají. Ale proč ji má mít sekretářka? Jsou lidé, kteří mají prohlídku několikrát za rok, protože mění povolání. Někteří doktoři dělají 200 až 300 prohlídek měsíčně. Tady je prostor snížit administrativu a přesunout peníze na preventivní péči.

 

prof. Vlastimil Válek (1960)

Od prosince 2021 je ministrem zdravotnictví (TOP 09). Do politiky vstoupil v roce 2010 coby zastupitel Brna-Líšně. Mezi lety 2012 a 2016 byl členem jihomoravského zastupitelstva. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity s atestací v oboru radiodiagnostiky. Dnes se na fakultě věnuje výzkumu a přípravě budoucích lékařů. Od roku 1985 pracuje ve Fakultní nemocnici Brno, kde před nástupem na ministerstvo vedl Kliniku radiologie a nukleární medicíny. Má rád víno, Hru o trůny, Teorii velkého třesku. Hraje World of Warcraft a loví pokémony.