Výskyt chřipky v Evropě a v ČR
Situace v Evropě se oproti předchozímu KT nijak podstatně nezměnila. Počet sentinelových průkazů chřipky je v porovnání s uplynulým KT opět vyšší (17,1%). Stále převažuje subtyp H3N2, typ B reprezentují obě linie a subtyp H1N1 cirkuluje pouze okrajově. Itálie hlásí regionální epidemie, zatímco Finsko, Nizozemí, Norsko a Španělsko lokální šíření. Ostatní státy sítě situaci hodnotí jako sporadický výskyt, trend nemocnosti je buď setrvalý nebo mírně stoupající. Nástup letošní epidemie je pozvolný, což pro subtyp H3N2 není příliš typické, situace se ale může velmi rychle změnit. Naprostá většina izolovaných kmenů je citlivá na inhibitory neuraminidázy. NRL hlásí pouze ojedinělé záchyty chřipkových virů.
I celková nemocnost v ČR má stále setrvalý charakter. Celková nemocnost se oproti předchozímu KT téměř nezměnila (1072 případů na 100 000 obyvatel, tj. o + 1,6%. V osmi krajích (Praha, Jihočeský kraj, Liberecký kraj, Pardubická kraj, Vysočina, Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj) došlo k mírnému nárůstu nemocnosti (od 1,5 do 11,8%), v ostatních krajích (Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Královéhradecký, Jihomoravský) došlo naopak k nevýraznému poklesu (-1,1 až 8,8%).
Záchytnost virů chřipky A a B (v procentech) v sentinelových vzorcích nahlášených do TESSy od 40. KT 2011 (zdroj dat: týdenní hlášení WISO)
