Občan | Pacient

Rozhovor nového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha pro Medical Tribune


Datum vydání: 21. 12. 2017
Zdroj: Medical Tribune 1/2018
Autor: Naďa Myslivcová



Novela zákona 95/2004 Sb. nesplnila podle kritiků cíl zjednodušit systém specializačního vzdělávání. V listopadu sjezd České lékařské komory uložil zástupcům komory v akreditačních komisích, aby prosazovali co nejjednodušší systém tohoto vzdělávání a bránili vytváření zbytečných nástavbových oborů a funkčních kurzů. 
Spor je také o počet základních oborů, v praxi jsou problémy ii s úlohou školitele. O novele hovořil MT s ministrem zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adamem Vojtěchem a předsedou České lékařské společnosti J.E. Purkyně profesorem MUDr. Štěpánem Svačinou, DrSc., MBA, poradcem ministra a předsedou vědecké rady ministerstva zdravotnictví.


Pane ministře, plánujete novelizaci normy, která platí teprve půl roku?
V posledních týdnech a měsících jsem začal intenzivně komunikovat s představiteli mladých lékařů, kteří jsou v předatestační přípravě. Z pohledu právníka mě úplně netěší, pokud je nějaký zákon přijat a po pár měsících by se měla dělat novelizace, tak by legislativní proces vypadat neměl. Ovšem na druhou stranu, pokud budou jasné poznatky, že praxe není v pořádku a nepodařilo se, co zákon sliboval, nebo co bylo jeho cílem, to znamená vzdělávání zjednodušit, zefektivnit pro mladé lékaře, tak asi budeme muset k úpravám sáhnout.

Jaké konkrétní úpravy lze očekávat?
Nechci teď specifikovat, budeme se o tom bavit určitě s Českou lékařskou společností J.E. Purkyně, protože to jsou relevantní partneři, ale i mladí lékaři, kteří postgraduální vzdělávání zažívají. Oni si stěžují, viděl jsem průzkumy, že se o ně školitelé nedostatečně starají, že si připadají ve vakuu. Část mladých lékařů dokonce odpověděla, že svého školitele nezná, že nad nimi není dostatečný dohled apod. To na jedné straně znamená, že lékaři jsou otráveni, a uvádějí to jako jeden z důvodů odchodu do zahraničí, možná důležitější důvod než finanční ohodnocení. Druhak to může znamenat problémy v bezpečnosti péči o pacienta, když mladý lékař je ponechán v problematické situaci bez dohledu. Takže určitě se na to chci zaměřit, komunikuji s organizacemi mladých lékařů a určitě to je téma, které budeme řešit s ČLS JEP.

Pane profesore Svačino, odpovídá počet oborů potřebám?
Určitě přes 80 oborů jako v minulosti je nesmysl. Byli jsme proti návrhu, aby bylo 30 oborů, a kolem 40 je rozumný kompromis. Já sám si myslím, a jsme zajedno s předsednictvem ČLS JEP, že oborů by mělo být kolem 20. Obory navíc se do novely dostaly lobbismem. Je otázka, zda měnit zákon, který platí krátce. Řada rozumných zemí má základních oborů kolem 20, ale to je otázka technická, hlavně jde o jednoduchost. Druhá otázka je role školitele, aby systém byl co nejjednodušší.

Jaké základní problémy současné úpravy vzdělávání vidíte, co by se mělo především řešit?
Myslím, že to musí být maximálně jednoduché, pořád se ale odškrtává, kde stážista byl, kde nebyl. Mnohokrát se ukázalo, že podpisy nejsou úplně legitimně dané, že stážista na daném pracovišti nebyl. Čili určitě je velká role školitele a jednoduchosti systému. V posledních týdnech se například objevilo, že by pediatr měl jít na dva měsíce na internu, objevila se tendence zkomplikovat interní kmen odškrtáváním dalších podoborů. Jsem přesvědčen, že stážista by měl maximální dobu prožít na svém pracovišti. To je podle mě cíl, pak to bude jednoduché, a mohlo by to být i kratší. Chceme-li konkurovat nabídkám ze zahraničí, musíme mít systém vzdělávání stejný jako oni, nebo alespoň jednodušší než teď.

Můžete uvést konkrétní příklad?
Sedím v interní akreditační komisi, v ne tak vzdálené době u interního kmene úředníci ministerstva chtěli, aby se odškrtávaly také podobory interny, že tam lékař byl na stáži. To určitě je absolutní nesmysl. Okresní nemocnice potřebují lékaře ve školení mít dva roky na místě, náplní kmene je všeobecná interna, takže co je formulováno maximálně obecně, je správně. A do pediatrického kmene vkládat dvouměsíční stáž na interně, to je také absolutní nesmysl. Proč by tam pediatr měl jít na dvouměsíční stáž? Čili je to věčný boj s přáním úředníků, aby tam byly kroužky, které se dají odškrtávat. Historicky to má genezi už v osmdesátých letech, kdy vznikl obor všeobecného praktického lékařství. Je otázka, jestli se má člověk naučit od svého školitele i obsah podoboru, třeba očního nebo ORL, nebo zda skutečně má jít na oční a ORL. Jsem přesvědčen o zásadní roli školitele, lékař v atestační přípravě by se měl právě od něj naučit, co se z podoboru v ordinaci dělá.

Současná zákonná úprava tento pohled umožňuje?
To je od oboru k oboru. Pokud obory mají rozumné akreditační komise, tak ty to rozumně mohou nastavit. Někde v té oblasti existují konflikty, třeba mezi praktickými pediatry a nemocničními pediatry. Já osobně považuji sloučení za rozumné, co se teď odehrává v akreditační komisi, není úplně ku prospěchu obou stran. Je to tedy čistě otázka – i v rámci současného zákona jsou akreditační komise schopny udělat rozumný návrh. Na nich hodně záleží.


Novela zákona 95/2004 Sb. platí od 1. července 2017. Před jejím přijetím existovalo v ČR včetně certifikovaných kurzů 96 různých odborností. Novela snížila počet základních specializací ze 46 na 43. Samostatně už není možné studovat praktické lékařství pro děti a dorost, stalo se součástí pediatrie. Vzrostl počet základních kmenů ze 17 na 19. Vzdělávání v základním kmeni trvá 2,5 roku a je zakončeno zkouškou. Novela upřesnila výkon odborného dohledu a vymezila požadavky na garanta oboru a školitele. Lékař smí školit nejvýše dva kolegy před atestací. V případě dozoru musí být školitel na pracovišti přítomen a dosažitelný do 15 minut. U dohledu stačí dostupnost na telefonu a dojezd do 30 minut.

 

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 22.12.2017

Poslední úprava: 31.01.2018, 18:04