Řízená péče omezuje lékaře i pacienta
Řízená péče - zajišťuje levnější, ale méně kvalitní péči. Lékař ztrácí svobodu léčit podle svých znalostí v souladu se svým svědomím. Bere lékařům autonomii, ale ponechá jim zodpovědnost.
Řízená péče představuje určité omezení výběru poskytovatele ze strany pojištěnce. Za to má nárok na dodatečné služby, případně finanční výhody. Je třeba zdůraznit, že reformní návrhy umožňují zavedení řízené péče pouze při dobrovolném souhlasu pojištěnce i lékaře. Jinými slovy, po reformě budou pojištěnci i lékaři ve stejných vztazích s pojišťovnou jako dnes a pouze pokud se tak dobrovolně rozhodnou, mohou se v budoucnu zúčastnit řízené péče.
To je zásadní rozdíl oproti dnešku (nemluvě o situaci před rokem 1989), kdy se některé postupy, které nový zákon kvalifikuje jako řízenou péči, používají zcela běžně, bez kontroly a bez vědomí pacientů. Příkladem mohou být smlouvy s nemocnicemi o platbě rozpočtem, které jim dávají dopředu daný balík peněz do značné míry bez ohledu na to, kolik pacientů a jak kvalitně ošetří. Stejně tak do oblasti řízené péče patří volání po spádových oblastech nebo nutnosti získat od praktického lékaře doporučení k návštěvě specialisty, která často slyšíme právě od odpůrců reformy.
Jednoznačně mylné jsou ale představy o odepírání péče a zhoršování kvality. Obavy z odepírání péče patří k nejčastějším tématům politických diskuzí o řízené péči. Tyto obavy se ale nepotvrdily v početných zahraničních studiích zkoumajících spokojenost pojištěnců zapojených do plánů řízené péče. Ti jsou v plánech řízené péče spokojeni a na otázku, zda-li by takový plán odporučili rodině nebo přátelům, odpověděli kladně (Harris Interactive, 2002).
Desítky studií porovnávajících kvalitu zdravotní péče v systémech řízené péče uvedený mýtus nepotvrzují. Spíše naopak: ukazuje se, že systémy řízené péče zvyšují dostupnost hrazených zdravotních služeb. Studie, porovnávající kvalitu péče konstatují, že pacienti v systémech řízené péče mají větší pravděpodobnost dostat léčbu lege artis, jako například podání aspirinu a betablokátoru při akutním infarktu myokardu (Employer Health Benefits 2005 Annual Survey, 2006). Ukázalo se, že prevencí se daří včasněji podchytit závažné nemoci, jako je rakovina prsu (Miller and Luft, 1994). Studie pacientů v posledním stadiu selhání ledvin ukázala nižší hospitalizovanost a vyšší míru přežití u pacientů zapojených do řízené péče (Nissenson, Collins, Dickmeyer et al, 2001). Při cukrovce měli pacienti v řízené péči méně dlouhodobých komplikací a jejich výsledky byly tím lepší, čím déle byli zapojeni v programu (Sidorov, Gabbay, Harris et al, 2000).