Převzal jsem právní zastoupení občana SRN, který dlouhodobě žije v ČR, kde má povolený přechodný pobyt. V současné době se zaregistroval jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce ve Strakonicích a současně se na doporučení tohoto úřadu hodlal přihlá..
Od data
vstupu České republiky (od 1. 5. 2004) se i ona musí řídit
Nařízením Rady
(EHS) č. 1408/71,
o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby
zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující
se v rámci Společenství,
a jeho prováděcím Nařízením Rady (EHS) č.
574/72, která mají přednost před národní právní úpravou. Tato Nařízení se
vztahují na všechny členské státy Evropské unie, Evropského hospodářského
prostoru a na Švýcarsko (dále „členské státy“). Obecným principem je, že osoba
je zdravotně pojištěna v tom státě, ve kterém vykonává výdělečnou činnost
(viz čl. 13 odst. 2. písm (a) Nařízení 1408/71), a může být až na určité
výjimky pojištěna pouze v jednom státě. Dalším pravidlem plynoucím
z Nařízení 1408/71 je, že od okamžiku, kdy osoba přestane podléhat právním
předpisům jednoho členského státu (např. skončí-li v něm zaměstnání) a
nezačnou se na ni vztahovat předpisy jiného členského státu (např. pokud by tam
zahájila svou pracovní činnost),
bude podléhat právním předpisům státu, na
jehož území bydlí.
Bydlištěm se ve smyslu zmiňovaných evropských
Nařízení má na mysli místo, kde má osoba
tzv. těžiště zájmů.
Je-li Váš
klient již zaevidován na Úřadu práce ve Strakonicích (usuzujeme, že Česká
republika byla posledním zaměstnáním Vašeho klienta), je Česká republika
kompetentním státem pro poskytování dávek a podle českých právních předpisů je
také
zdravotně pojištěn, a to po dobu, po kterou bude pobírat dávky v
nezaměstnanosti. V případě, že
dávky v nezaměstnanosti pobírat
nebude, bude zdravotně pojištěn v tom státě, kde bude bydlet (definice
bydliště viz výše).
Pokud Váš
klient bude podléhat českým právním předpisům a bude zařazen do kategorie osoba
bez zdanitelných příjmů, bude povinen odvádět zdravotní pojišťovně pojistné ve
výši stanovené zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, v platném znění. Paragraf 3b tohoto zákona říká, že vyměřovacím
základem u osoby, která po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, ze
samostatně výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát, je
minimální mzda. Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za
rozhodné období.
Pojištěnec je
povinen podle § 10 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění, v platném znění, oznámit příslušné zdravotní pojišťovně
nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti
státu platit za něj pojistné podle § 7 téhož zákona.