Občan | Pacient

Ministr Vojtěch byl hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu k Projektu Ukrajina


Datum vydání: 30. 5. 2018
Zdroj: ČRo Radiožurnál
Autor: Marie Bastlová



Marie BASTLOVÁ, moderátorka 
-------------------- 
Lékařské komory neuspěly, ukrajinským lékařům totiž zůstane výjimka, která jim otevírá dveře k práci v českých nemocnicích. Jsou ukrajinští lékaři v Česku legálně nebo nelegálně, jak tvrdí lékařské komory? Nemohou být ohrožením pro pacienty? A kdo bude příští ministr zdravotnictví? Mým dnešním hostem je ministr zdravotnictví v demisi z hnutí ANO Adam Vojtěch, dobrý den. 

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/ 
-------------------- 
Dobrý den. 

Za hnutí ANO, abych byla přesná, pardon, pane ministře. Program Ukrajina nejdříve platil, pak po stížnosti lékařských komor bylo oznámeno premiérem Andrejem Babišem, že se program zastavuje, pak si přišli stěžovat kraje, že ukrajinské lékaře potřebují a vy jste oznámili, že program bude pokračovat. Neměli jste si to trochu lépe rozmyslet, než jste začali říkat, že program končí. 
Možná ano, na druhou stranu mezitím já i osobně pan premiér jsme navštívili vlastně kraje, kterých se to velmi dotýká, i když na druhou stranu oni se pro ten program vyjádřily všechny kraje, všech třináct. 

Tak vy do krajů jezdíte celou dobu, vaše vláda, jestli si pamatuju. 
Právě, ale byli jsme právě v Ústeckém kraji a v Karlovarském, což jsou vlastně ty kraje, které jsou asi nejvíce postiženy. A tam byl velmi silný apel jak ze strany vedení krajů, tak ze strany vedení nemocnic, primářů místních oddělení. Skutečně, pokud ten program se takto ze dne na den zastaví, tak může hrozit, že zkrátka některá oddělení budou muset zavřít a že by spádová oblast třeba 100 tisíc obyvatel zkrátka neměla interní oddělení, takže po zvážení těchto důsledků a apelů právě ze strany krajů jsme se rozhodli, že ten program nebudeme zastavovat a dáme tam onu roční toleranční dobu. 

Jasně, ale na to jste se možná mohli zeptat dřív i předtím než jste oznámili konec toho Programu Ukrajina. 
Je to samozřejmě pravda. Komory přišly, začaly samozřejmě poměrně, zejména Česká lékařská komora, s poměrně agresivní rétorikou ve smyslu, že budou umírat pacienti, pokud tam ti ukrajinští lékaři nadále budou. Na druhou stranu toto je popíráno ze strany vedení nemocnic, jak říkám českých primářů. A já si skutečně nemyslím, že tady existuje nějaká evidence o tom, že pokud ukrajinští lékaři tam pracují, že díky tomu umírají pacienti. 

A jak to tedy s těmi ukrajinskými lékaři, kteří sem v rámci této výjimky přichází, je. Jsou tady nelegálně, jak tvrdí lékařská komora, anebo legálně, jaký je jejich status? 
Je to podle zákona, konkrétně zákona o vzdělávání lékařů, kdy ten zákon předpokládá, že tady je možnost této tohoto postupu, kdy ten ukrajinský lékař tady zkrátka je, připravuje se vlastně na tu aprobační zkoušku, musí být pod odborným dohledem českého lékaře. Toto musí každý poskytovatel doložit přímo jménem, takže je to evidováno a je za to vlastně odpovědný ten poskytovatel, ta konkrétní nemocnice, že ten lékař zkrátka je pod dohledem a pracuje pod dohledem. 

A je pravda to, co říká prezident České lékařské komory Milan Kubek, že jste jen zneužili výjimku, která původně byla určena pro akademické pracovníky, pro specialisty, kteří sem jezdili léčit nebo školit své kolegy? 
Nikoliv, tak v prvé řadě, je třeba říci, že ten projekt není nikterak nový, ten projekt už tady běží nějaký čas. 

Ale bavíme se čistě o lékařích? 
Jistě, ale i o sestrách, ten projekt běží od roku 2016, takže nevím, proč najednou komora toto vlastně začala hrát, protože ten projekt skutečně nevznikl včera, ten tady běží dva roky. 

Ano, ale bylo to určeno původně pro ty akademické specialisty? 
Tam je počítáno, že se nabírají zkušenosti, takže my vykládáme ten zákon tak, že je možné ho použít právě pro tyto případy. 

Tak vy jste vystudovaný právník, tak mi jde o to, jestli je to právní klička, kterou jste překlopili, na případ, který jste potřebovali, kdy skutečně původně to bylo určeno na něco jiného, anebo jestli si stojíte za tím, že ten postup je v souladu se všemi zákony? 
Ten postup je v souladu se zákonem, s tím příslušným zákonem, takže tady skutečně se nemůže hovořit o tom, že to je nelegální postup, jak říkám, je to tady dva roky a nikdo nikdy neřekl, že ten postup je nelegální. 

A tak kvůli tomu, že to je dva roky, ještě nemusí znamenat, že to je nelegální, nebo legální. 
To nemusí, ale my jsme přesvědčeni o tom, že to je legální. 

Pane ministře, kolik v rámci tohoto programu podle vás do konce roku ještě přijde do České republiky ukrajinských lékařů. Tušíte to, máte nějaké odhady? 
To samozřejmě netušíme, my víme pouze, kolik jich je tady dnes. A v tomto programu je tady 144 lékařů. Asi by stálo tedy za zmínku, že celkově u nás máme asi 43 tisíc lékařů, takže pokud někdo hovoří o tom, že ukrajinští lékaři tady budou nějak snižovat kvalitu zdravotní péče, tak 144 lékařů, nevím, jestli ji může snížit. Takže je to skutečně poměrně malé číslo, přesto ti lékaři jsou zkrátka alokováni v těch nemocnicích, kde je potřebují. 

Říkal jste, že jezdíte po krajích, ptáte se v nemocnicích tak možná jestli nedokážete na základě toho odhadnout, kolik lékařů nemocnice potřebují? Kolik je skutečně akutně nezaplněných míst, kolik vám ředitelé říkají, že budou žádat lékařů z Ukrajiny v rámci tohoto projektu? 
Tak oni neříkají, kolik budou žádat. My víme, že u nás chybí a ty údaje se různí od tisíce do 2,5 tisíce lékařů, v celém českém zdravotnictví, respektive v nemocnicích, potažmo a to víme, že jsou samozřejmě místa, která je třeba zaplnit, ale neříkám, že budou zaplněna ukrajinskými lékaři. Nemocnice se snaží to nějak zvládat, myslím si, že jsou nemocnice, které jsou na tom poměrně dobře, pokud jde o lékaře, jsou nemocnice, které jsou na tom hůře a to jsou třeba právě ty Teplice, Cheb a podobně. 

Přišla vám na ministerstvo zdravotnictví nějaká stížnost na některého z ukrajinských lékařů, kteří přišli v rámci tohoto projektu? 
Právě, že nikoliv, já jsem se ptal, jestli na ministerstvu leží nějaký štos stížností od pacientů, kteří byli poškozeni ukrajinským lékařem a podobně. Skutečně tyto stížnosti nemáme. Nám chodí různé stížnosti na třeba zdravotní péči a podobně, ale určitě to není tak, že by byly stížnosti na tyto lékaře. 

Lékařů by mělo zřejmě v budoucnu v českém zdravotnictví nadále ubývat, protože odborníci varují, že velká spousta lékařů se dostává do důchodového věku, a proto bychom se mohli dostat do ještě většího personálního nedostatku, než jsme teď. Mohlo, řekněte mi, mohlo by podle vás být jedním z řešení, jak udržet lékaře v České republice, české lékaře, to, že by například studenti medicíny museli podepisovat, cosi jako závazky, tak aby po absolvování školy zůstávali v České republice, a pokud by se tak nestalo, tak by třeba studium museli nějakým způsobem hradit? 
Je to samozřejmě názor, který zaznívá. Na druhou stranu, pokud bychom k tomuto přístupu přikročili, tak by se to nemohlo vztahovat pouze na studenty medicíny, to by bezesporu neuspělo například u Ústavního soudu, protože to by bylo diskriminační. To by se muselo vztahovat na všechny studenty vysokoškolské, protože samozřejmě neodchází jenom lékaři, odchází i právníci, ekonomové a tak dále, takže není možné to vztáhnout pouze na medicíny, muselo by se to vztahovat na všechny. 

A vy byste si uměl něco takového představit? 
Možná ano, otázka, jak by se to nastavilo, myslím si, že spíše je lepší pozitivní motivace v tomto směru, než negativní. Pozitivní, myslím, v tom smyslu a dneska už některé kraje vzhledem k té personální oblasti k tomu přistupují, nejen tedy lékařů, ale i u sester, kdy se snaží vlastně nabídnout určité stipendium těm mladým lékařům, které jim platí v posledních letech studia s tím, že právě na základě toho ti lékaři se zaváží, že do té nemocnice, konkrétně do toho kraje zkrátka půjdou pracovat na určité období. Takže řada krajů už s tímto přichází a myslím si, že to je lepší než tato negativní motivace. 

Mimochodem oni se také v poslední době objevují názory, že mladí lékaři neodchází do zahraničí zdaleka jen kvůli finančním podmínkám, kvůli lepším platům. Ale i kvůli velmi složitému postgraduálnímu systému vzdělávání. Tak není třeba na místě uvažovat i o změně nebo zjednodušení toho systému? 
Bezesporu ano, v minulém roce byla přijata poměrně významná novela zákona o vzdělávání, postgraduálním vzdělávání lékařů. Teď my doděláváme vlastně všechny prováděcí předpisy. Nové vzdělávací programy a samozřejmě ty programy jsou konzultovány přímo s lékaři, takže i když lékaři si stěžují na postgraduální vzdělávání, tak je třeba říci, že oni si to takto nastavili, ministerstvo to pouze vlastně překlopí do těch příslušných správních předpisů, ale cílem je skutečně, aby to vzdělávání se zjednodušilo, aby se lékaři mohli, pokud možno co nejvíce vzdělávat na těch regionálních úrovních, regionálních nemocnicích, menších nemocnicích, protože v minulosti ten problém byl, že přesto lékaři byli třeba nuceni jít do těch velkých nemocnic, fakultních a pokud se třeba nevraceli do těch menších, takže my chceme, aby co nejvíce, pokud to je jen trošku možné, jsou obory, kde zkrátka musí na to pracoviště vyššího typu ti lékaři mohli zůstat v těch regionech a nemuseli tedy odcházet do fakultních nemocnic. 

A když jsem tedy na začátku zmínila, že ta personální krize zdravotnictví se má ještě prohlubovat v budoucnu, máte na ministerstvu už připravené řešení tak, abychom se nedostali do krizové situace. Můžete garantovat to, že nedojde k personální krizi zdravotnictví? 
Já určitě se to snažím řešit v zásadě každým dnem. My jsme přišli s návrhem, který je dlouhodobý a systémový z mého pohledu, pokud jde o lékaře, protože skutečně lékaři, jak jste říkala, stárnou. My máme jasné predikce v tomto směru, jasná data, že ta reprodukce přirozená zkrátka nestačí se současným počtem absolventů a jasně jsme přišli s plánem, desetiletým plánem společně s ministerstvem školství, že chceme posílit lékařské fakulty, aby mohly nabírat více studentů a tedy produkovat i více absolventů, protože se současným počtem absolventů zkrátka nebudeme schopni tu stárnoucí lékařskou populaci, byť by všichni šli do zdravotnictví, obnovit. Takže to je systémové. 

Tomu rozumím, ale to rychlejší řešení, to krátkodobější řekněme. 
To krátkodobé řešení samozřejmě spočívá jednak opět v nárůstu odměňování lékařů a zejména tedy zdravotních sester, protože tam ta krátkodobost, krátkodobé řešení je mnohem důležitější v současné době, neboť my máme nejvyšší problém dneska personální, právě pokud jde o střední zdravotnický personál, sestry, a laboranty a tak dále. 

Ano a kromě toho nárůstu mezd ještě něco z těch krátkodobých řešení? 
Kromě nárůstu mezd samozřejmě snažíme se například u zdravotních sester jim odlehčit od administrativy. My jsme připravili novelu vyhlášky o zdravotnické dokumentaci, která velmi výrazně redukuje administrativní břímě. Takže snažíme se i pracovat na nějakých lepších pracovních podmínkách. Je to samozřejmě o těch jednotlivých nemocnicích, které také musí pracovat na své personální politice. Samozřejmě není to tak, že by někdo asi měl zázračný recept na to, že najednou bude o pět tisíc lékařů více nebo sester. Jsou to nějaké kroky, které jsou dlouhodobější, ale snažíme se to řešit. 

Poslanecká sněmovna včera na váš návrh v prvním čtení zamítla novelu protikuřáckého zákona. Hlasovali pro to všichni poslanci hnutí ANO, dokonce i ti, kteří spolu předložili tu novelu, která měla mírnit zákaz kouření. Čím to je? 
Tak tím asi, že jsme se o tom bavili velmi intenzivně na poslaneckém klubu, respektive nejen včera, ale ta debata probíhala dlouhodobě a já mám konstantní názor nebo měl jsem konstantní názor, že změna toho zákona je chyba. Snažil jsem se skutečně přesvědčit kolegy o tom, že to není správné a nakonec proběhlo včera jednání a hlasování na klubu s tím, jestli tedy hlasování bude závazné o odmítnutí toho návrhu a většina klubu demokratického hlasovalo pro to, aby to hlasování bylo závazné. 

Takže 18 poslanců, kteří se pod ten návrh podepsali po tom dobrovolně souhlasili s tím, že budkou zkrátka hlasovat opačně? 
Tak oni se pod to podepsali někdy před půl rokem, asi pod vlivem nějakých svých pocitů. Já stále říkám, že je to spíš o pocitech než o nějakých faktech. 

Možná ty pocity včera změnila velmi ostrá kritika Andreje Babiše na jednání poslaneckého klubu, že? 
Tak samozřejmě pan předseda také podpořil mě jakožto ministra zdravotnictví v tom, že ten návrh bychom měli zamítnout v prvním čtení, ale pak jak říkám, proběhlo hlasování na klubu, kdy většina klubu zkrátka hlasovalo pro to, že ten zákon klub odmítne. 

Jen se snažím dobrat k tomu, jestli to není taková drobná ukázka toho, jak se o hnutí ano často říká, že je hnutím jednoho muže. 
V žádném případě, nikoliv, znovu opakuji, proběhlo hlasování, kdy byli i ti, kteří říkali, ať není závazné hlasování, někteří se zdrželi, ale většina klubu zkrátka hlasovala pro zamítnutí a zkrátka ti, kteří nebyli pro, tak se podřídili, případně některé možná nerozhodnuté přesvědčily mé argumenty. 

Už vám Andrej Babiš řekl, jestli budete ministrem zdravotnictví v příští vládě? 
Neřekl. Myslím si, že to zatím není na programu dne. 

Jak to, že to není na programu dne. Půl roku se sestavuje vláda, pane ministře. 
Samozřejmě, tak sestavuje se, ale já si myslím, že se nesestavuje vláda personálně, sestavuje se vláda koaličně, to znamená, hledá se nějaký konečný půdorys nebo většina v Poslanecké sněmovně a pokud jde o personálie, tak skutečně jsme se o tom nebavili. 

Chcete být ministrem v příští vládě? 
Tak chtěl bych být, protože jsem začal nějaké práce, jsem na tom ministerstvu od prosince a spousta věcí se zahájilo a samozřejmě člověk nechce odcházet od rozdělané práce, takže bych byl rád, aby byla nějaká kontinuita, ostatně to je bohužel problém ministerstva zdravotnictví obecně. Já jsem 20. ministrem od revoluce a bohužel to o něčem svědčí a bohužel proto je stav v českém zdravotnictví jaký je, že tam zkrátka žádná kontinuita není. 

Záleží vám na tom, které politické strany tu příští vládu podpoří, pokud budete jejím ministrem? 
Tak beru to jako fakt, jaká je situace dnes, že jednáme o koalici se sociálními demokraty a o nějaké toleranci ze strany KSČM. Taková je dnes situace a my musíme počkat. 

A s tou byste problém neměl, to byste bez problémů akceptoval? 
Samozřejmě, že to není nějaká varianta, kterou bych, která by mi přišla ideální, ale prostě chápu, že taková je dnes politická realita a pokud chceme něco udělat na těch ministerstvech a věci posunout a zkrátka potřebujeme mít většinu, protože potřebujeme měnit legislativu a podobně a bez většiny to zkrátka nejde a samozřejmě potřebujeme onu důvěru. 

Tak hnutí ANO většinu v Poslanecké sněmovně má, a to je většin a s hnutím SPD a s komunistickou stranou, což se prokázalo při několika hlasováních. Při čemž, abychom to vzali v širším kontextu, prezident Miloš Zeman už oznámil, že jmenuje v polovině června Andreje Babiše premiérem bez ohledu na to, jak dopadne vnitrostranické referendum uvnitř ČSSD. Tudíž vaše vláda se sociální demokracií ještě není jasná, protože není schválená členy sociální demokracie. Pořád je ve hře varianta toho, že by se kabinet mohl opírat o hlasy SPD. Byl byste členem vlády, která se opírá o hlasy SPD? 
Já bych to teď skutečně o tom nespekuloval, protože já bych nejdřív počkal, jak dopadne referendum ČSSD. Myslím, že není korektní říkat, nějaké další varianty. Já myslím, že pokud jednáme se sociálními demokraty, tak abychom měli korektně počkat na výsledek referenda. Je to jediná varianta, která dnes je na stole. Já jí respektuji a myslím si, že není úplně korektní teď říkat do médií o nějaké jiné variantě. Já nesouhlasím tady s tou většinou ve sněmovně. Stačí se podívat zrovna na ten protikuřácký zákon, kde ty názory byly úplně opačné, třeba SPD. 

Ano, ale také se můžeme podívat například na hlasování o tom, zda se má probírat kauza novičoku v Poslanecké sněmovně, což bylo zamítnuto hlasy hnutí ANO, SPD a komunistické strany a takových hlasování byla celá řada. Ptám se vás znovu, pane ministře, na váš politický osobní postoj. Byl byste ve vládě, která vznikla díky hlasům hnutí SPD? 
Osobně bych asi to zvažoval. Ale já to teď nedokážu říct definitivně, jak to bude. 

A proč to nedokážete říct definitivně. 
Protože si myslím, že to není na stole. Takže až to bude na stole, až ta varianta bude jediná možná. 

Vy jste o tom nepřemýšlel, pane ministře? Půl roku se vyjednává o vládě. Vy jste nepřemýšlel o možnosti, že by vládu hnutí ANO. 
Ano, ale nevyjednává se s SPD. Nevyjednává se s SPD, vyjednávalo se se sociálními demokraty. 

Tak vyjednávalo se s SPD. Tomio Okamura byl na několika jednáních. 
Tak vyjednávalo se se všemi. Všechny strany byly na jednání. 

Téměř se všemi, to je pravda. 
A ta finální varianta je sociální demokracie. Takto to i klub vlastně odhlasoval, byla varianta i samozřejmě s SPD? Ale většina se přiklonila tedy k variantě se sociálními demokraty. Já jsem samozřejmě za tuto variantu rád. 

Abychom se dostali k tomu SPD. Server Aktuálně.Cz dnes informoval o tom, že ministerstvo vnitra v pravidelné výroční zprávě o extremismu označilo hnutí SPD za větší hrozbu než tradiční extremistické strany nebo uskupení. Co vy na to, ani tohle vás nepřesvědčilo, abyste o tom přemýšlel a vyjasnil si svůj postoj k hnutí SPD? 
Samozřejmě přemýšlím a jak říkám, tato varianta jako musel bych jí velmi zvažovat. 

Pane ministře, jasné slovo. Byl byste v takové vládě nebo byste v takové vládě nebyl? 
Pokud by byla toto jediná možná varianta, tak bych pravděpodobně nebyl v takové vládě. 

Budete se ptát svého vládního kolegy, ministra vnitra pana Metnara na to, jestli je pravda, že ministerstvo vnitra zveřejnění té zprávy o extremismu úmyslně posouvá, protože to byla součást té informace, která se na serveru Aktuálně.cz dnes objevila? Nebo jestli jste se třeba už měli příležitost o tom bavit? 
Ne, neměli. Já skutečně toto neřeším, já to vidím v médiích. Nebylo to téma ani na vládě nebo někde. Řeším zdravotnictví a skutečně toto není téma, kterým bych se já zabýval. 

Děkuji za vaše odpovědi. Mým dnešním hostem byl ministr zdravotnictví v demisi za hnutí ANO Adam Vojtěch děkuji. 
Děkuji.

 

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 31.05.2018

Poslední úprava: 31.05.2018, 13:33