Občan | Pacient

Irena Storová: V nové verzi eReceptu jsme zohlednili připomínky zdravotníků


Datum vydání: 30. 11. 2018
Zdroj: Pharma Profit 25/2018



Na pozici ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv nastoupila Mgr. Irena Storová, MHA, a to v roce, kdy tento ústav slaví sté výročí svého založení. Při rozhovoru s ní jsme si povídali nejen o stále diskutovaném systému elektronické preskripce, ale také o dalších prioritách Státního ústavu pro kontrolu léčiv. 

V SÚKL už několik let působíte, takže jeho agendu dobře znáte. Jakou vizi jste měla ve chvíli, kdy jste na-stupovala na pozici jeho ředitelky? Co jste považovala za největší úkol? 

Pracovala jsem zde tři a půl roku, než jsem byla pověřena nejdříve vedením ústavu a poté jmenovaná jeho ředitelkou. Myslím si, že to byla obrovská výhoda, protože jsem neztrácela čas orientací v jeho problematice. Je pravda, že dříve jsem se coby zástupkyně ředitele věnovala hlavně odborným agendám, takže jsem se nyní samozřejmě musela seznámit i s agendami ostatními. A je také pravda, že Jsem měla představu o určitých výzvách a oblastech, které by bylo dobré vylepšit, protože vždy a všude je co zlepšovat Především jde o věci, u nichž nás situace nutí, abychom je považovali za priority. Jako příklad mohu uvést elektronickou preskripci, což je zrovna oblast, které jsem se dříve příliš nevěnovala. 

Kolem eReceptů se vedly vzrušené debaty a každý výpadek jejich centrálního uložiště je okamžitě medializován. Jak téměř roční provoz tohoto systému hodnotíte? 

Pokud jde o výpadky centrálního úložiště, došlo k jednomu zhruba hodinovému letos na jaře. A nedávný výpadek přibližně dvacetiminutový souvisel s bezpečnostními testy. Centrální úložiště elektronických receptů je totiž informační systém veřejné správy, jenž se řídí přísnými pravidly, která se týkají kybernetické bezpečnosti, a podléhá také povinnému testování. Troufám si tvrdit, že systém funguje dobře, v polovině října jsme překročili hranici 45 milionů předepsaných eReceptů, což považuji za úspěch. Do systému je zapojeno téměř 39 tisíc aktivních lékařů, tedy těch, kteří od počátku roku předepsali alespoň jeden eRecept. Lékárny jsou do systému zapojeny všechny, zdravotnických zařízení je v něm valná většina. Nyní se blíží období, kdy skončí rok, po který byly odloženy sankce za neplnění povinnosti používat elektronickou preskripci. Myslím si, že se systémem se všichni sžili a nikdo nebude mít s jeho používáním potíže. 

Systém je ale stále ve stadiu jakéhosi polotovaru. 

Určitě ho vnímáme jako něco, co se bude neustále rozvíjet a k čemu se budou přidávat další funkce. V tomto ohledu ale můžeme dělat jen to, co umožňuje legislativa, která se nyní intenzívně připravuje, aby bylo možné začít používat vytoužený lékový záznam. Celý systém se od začátku připravoval tak, že je modulární, to znamená, že ve chvíli, kdy nová legislativa nabude účinnosti, jsme připraveni v poměrně krátké době příslušnou funkci systému zprovoznit. Pochopitelně se musí vše otestovat, takže nějakou dobu bude vždy trvat, než tuto funkci uvedeme do ostrého provozu. Pak existují úpravy, k nimž nepotřebujeme novou legislativu a kterými se snažíme systém neustále zdokonalovat. V první polovině letošního roku jsme společně s ministrem zdravotnictví uspořádali po České republice něco na způsob roadshow, v rámci níž jsme se setkávali s lékaři a lékárníky a ptali jsme se jich na jejich zkušenosti s elektronickou preskripcí. Získávali jsme tak určitou zpětnou vazbu a spoustu praktických postřehů, které jsme do systému zapracovali. Začátkem letošního června jsme tedy nasadili novou verzi eReceptů, kde jsme zohlednili připomínky a podněty lékařů a lékárníků. 

Můžete konkrétně popsat, co jste v systému upravili? 

Hodné diskutované je zasílání identifikátoru eReceptů pacientům prostřednictvím SMS zpráv. Lidé si to velmi pochvalují a v tuto chvíli je stav takový, že bylo odesláno asi 1,9 milionu zpráv. V tomto případě je třeba zdůraznit, že lékař se musí s pacientem vždy dohodnout, zda jde o vhodnou formu předání identifikátoru receptu, zda nepotřebuje pacienta vidět a vyšetřit ho. A právě v této oblasti jsme se snažili vyslyšeti hlasy lékárníků, kteří nám říkali, že je pro ně v praxi poněkud komplikované ze zpráv přepisovat 12místný alfanumerický kód. Proto jsme počátkem září nasadili novou verzi SMS zpráv s URL odkazem na stránku s QR kódem a platnosti receptu. Po rozkliknutí odkazu může lékárník kód snadno načíst čtečkou. QR kód jsme využili i s vědomím toho, že od února 2019 bude třeba dodržovat nařízení protipadělkové směrnice, tudíž s těmito kódy se bude běžně pracovat. 

Jaké další připomínky k eReceptům jste během roadshow o lékárníků slyšeli? 

Řada jich vyplývala z faktu, že lékárníci neměli dostatek informaci, což se vyřešilo vysvětlením hned na místě. Mnoho problémů vznikalo nastavením softwaru jednotlivých lékáren. Objevilo se i několik konkrétních požadavků, které jsme zohlednili v nové verzi programu. Šlo hlavně o technické záležitosti. Lékárníci ale měli třeba také potíže s vykazováním receptů zdravotním pojišťovnám, pokud například lék měl druhou zvýšenou úhradu. To jsme rovněž zohlednili v nové verzi programu. Nové podněty stále dostáváme a snažíme se, aby systém ani nadále nestagnoval. Nedávno jsem jednala se zástupci Mladých lékárníků, kteří mi slíbili poslat soubor jejich postřehů a návrhů, co by bylo možné upravit. S naším IT oddělením a oddělením elektronické preskripce na různých úpravách pracujeme a systém vyvíjíme. Samozřejmě je ale třeba dávat pozor na to, abychom jedné skupině zdravotníků nevyhověli a nezjistili, že to zkomplikovalo práci skupině jiné. 

Od některých lékárníků jsem zaslechla, že není úplně jasné, co dělal s papírovými průvodkami k eReceptům, které se jim v lékárnách hromadí.

Papírová průvodka je jednou z forem předání identifikátoru eReceptu a nemá legislativně stanovenou žádnou povinnou podobu, takže se na ni nevztahují pravidla, která platí pro uchovávání dokumentace v lékárnách. Vím, že nějaké doporučení ohledně této záležitosti vydala Česká lékárnická komora. Každopádně SÚKL ohledně uchovávání papírových průvodek žádnou povinnost lékárníkům neukládá. 

Také jsem slyšela, že občas bývá velký problém, když přijde starší pacient a má eRecept nahraný v mobilním telefonu. Leckdy s ním neumí příliš zacházet, ale hlavně vůbec netuší, co mu lékař předepsal, a pak se třeba tomu, co mu vydá lékárník, podivuje. 

S ohledem na svou dlouholetou praxi v lékárně vím, že jde o situaci, kterou jsme zaznamenávali i s listinnými recepty. Přece jenom když se psalo rukou, neměl často pacient vůbec šanci přečíst, co lékař předepsal. Lékárník byl ve čtení receptů zběhlejší a mnohdy se stalo, že jakmile začal předepsaná léčiva vydávat, pacienti říkali, že si mysleli, že jim lékař předepsal něco jiného, více balení a podobné. To se zřejmé nezměnilo ani s nástupem eReceptu. Jde o lidský faktor, který do celého systému vstupuje. Vše se ale dá řešit rozmluvou s pacientem jak v ordinaci, tak v lékárně. Když lékař eRecept předepíše, vše se uloží do centrálního úložiště a lékárník si pak může obsah receptu vyvolat. Naopak si myslím, že pacientovi jsme výrazně usnadnili život, protože ve chvíli, kdy se právě v lékárně zjistí, že očekával něco jiného, než má předepsáno, může lékárník v akutních případech lékaři zatelefonovat. To se běžně dělávalo i s listinnými recepty. Teď je to ale tak, že pacienta už nemusíme posílat zpátky k lékaři, protože ten může do úložiště zaznamenat opravu. Samozřejmě pokud lék nebyl vydán či recept neexspiroval. To vidím jako velkou výhodu současného systému. Navíc pokud jde o záležitost, která není akutní, může lékárník udělat změnu a využít speciální pole pro poznámku, kde lékaři napíše, co pacientovi vydal. Poznámka obsahuje dvě úrovně: v té urgentní se lékaři zobrazí ihned, anebo se mu zobrazí při další návštěvě pacienta. Je ale důležité, aby software lékaře tuto funkcionalitu měl nastavenou a zapnutou. To, co jsem popsala, pacientovi, lékaři i lékárníkovi rozhodné usnadňuje život. 

Praxe z lékárny mi stále pomáhá „Jsem moc ráda, že jsem lékárník, a mrzí mě, když je toto povolání dehonestované. Určitě chci apelovat na lékárníky, aby k pacientům vždy přistupovali z pozice zdravotnického profesionála. Skutečnost, že jsem v lékárně coby farmaceut dlouho působila, mi pomáhá spoustu věcí vyhodnotit objektivněji. S kolegy z praxe jsem stále v kontaktu, protože za tárou vyvstane plno otázek, které by mě takzvaně od stolu nenapadly." Irena Storová

Pojďme se přesunout k dalším záležitostem, jimiž se musíte intenzivně zabývat. Které patří k těm stěžejním? 

Jednou z nich je určitě brexit, který je už zřejmě nevyhnutelný a který pochopitelně zasáhne i farmacii. V Londýně totiž sídlí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), jejímž hlavním úkolem je registrovat a kontrolovat léčiva v Evropské unii. Společnosti u ní mohou zažádat o jednotnou registraci pro své léčivé přípravky, kterou vydává Evropská komise a která jim umožňuje obchodovat registrované léčivé přípravky v celé EU a Evropském hospodářském prostoru. K dalším velmi důležitým úkolům této agentury patří i kontrola bezpečnosti léků během jejich životního cyklu. S ministerstvem zdravotnictví jsme konzultovali, zda se aktivně do popsané agendy zapojíme, a na konci letošního dubna jsme do Evropy vyslali signál, že budeme v rámci brexitu aktivní. Na to se samozřejmě musíme připravovat. Stěžejní bude období po 30. březnu 2019, kdy se pro nás hlavním úkolem stanou registrace léčivých přípravků. Především jsme se zapojili do centralizovaných registrací, kde přebíráme roli zpravodaje asi u 17 centralizovaně registrovaných přípravků, u těch decentralizovaných se to bude týkat asi 50 přípravků. Nejde ovšem jen o nové registrace. V rámci Evropy bychom si jako členské státy měli rozdělit i léčivé přípravky, které již registrované jsou, ale dále se o ně musí někdo starat. Jde tedy o farmakovigilanční problematiku a všechny aktivity s tím spojené. S ní souvisí i zapojeni do mezinárodních inspekcí, do dalších aktivit EMA, je nezbytné se zapojit do propouštění vakcín, krevních derivátů a podobně. 

Co to bude pro tuzemskou lékovou agenturu znamenat z personálního hlediska a z hlediska přístrojového vybavení? Budete zřizovat nějaké nové oddělení? 

Zmapovali jsme své možnosti, a pokud jde o registrace nových léčivých přípravků, musíme si práci přeorganizovat a navýšit personální kapacity, na což ale nežádáme další peníze od státu. Platit je budeme z rozpočtu našeho ústavu. V případě propouštění vakcín a krevních derivátů jsme také museli analyzovat vybavení našich laboratoří. Investovat do dalších přístrojů není možné, ale snažili jsme se odhadnout, jaké mají ty stávající rezervy. Pořídit další drahé vybavení by pro nás nebyla cesta. Záleží totiž na tom, kolik subjektů si u nás bude službu, na kterou přístroje potřebujeme, objednávat. A to předem nelze zcela přesně určit. Pro nás je důležité, abychom pro ně byli atraktivní, ale samozřejmě do té míry, abychom to také kapacitně zvládli. Brexit samozřejmě dopadne na všechny členské státy unie, proto jsme aktivní a reagovali jsme na výzvu, aby se do uvedených činností zapojilo co nejvíc zemí. Jedině tak se veškerá agenda zvládne lépe rozdělit a tím menší zátěž pak brexit přinese každé lékové agentuře. A hlavně pak hrozí menší riziko, že některé léčivo bude v rámci EU nedostupné. Jezdím na správní radu EMA a zatím to vypadá, že stejně zodpovědný přístup jako my k tomu má většina lékových agentur v Evropě. Doufám tedy, že vše proběhne hladce. 

Do agendy SÚKL patří stanovování cen a úhrad léčivých přípravků. Jde o činnost, o níž se hodně diskutuje a která je velmi medializovaná. 

Ano, v poslední době jsme byli v souvislosti s touto činností dost kritizovaní. Každá mince má ale dvě strany. Jedna spočívá v samotném vykonávání příslušné agendy, druhá pak v tom, že musíme dodržovat platné zákony. V tomto případě jde o zákon o veřejném zdravotním pojištění a jeho prováděcí předpisy. Tyto legislativní normy byly vytvořeny v roce 2008. Za 10 let přitom prošla farmacie obrovským vývojem. Když se legislativa připravovala, neexistovaly některé
léčivé přípravky – například vysoce inovativní léčiva. S tím legislativa nepočítala. Ovšem naší povinností je i tyto přípravky posuzovat a hodnotit podle zmíněných legislativních norem. Není to ale nové jen pro nás jako lékovou agenturu, ale i pro žadatele. Všichni hledáme optimální cestu, aby žádosti, které žadatelé podávají, byly co nejúplnější a nejkvalitnější, aby se s nimi dalo pracovat v mezích příslušného zákona. Velmi často se stává, že si se žadatelem vyměníme velké množství korespondence, která správní řízení samozřejmě protahuje. V těchto případech se někdy stává, že je pak celá situace hodnocena takříkajíc černobíle, to znamená, že se naše činnost hodnotí průměrným počtem dní, po které trvá správní řízení. A to není správné. Když jsem si nechala udělat prvotní analýzu, ověřila jsem si, že správní řízení, která trvají dlouho, obsahují opravdu velké množství vzájemné komunikace se žadateli o registraci.

Co tedy s tím? Podnikáte nějaké kroky ke zlepšení situace? 

S kolegy z příslušné sekce jsme se snažili analyzovat potenciálně slabá místa celého procesu a zaměřili jsme se na několik oblastí. Jednou z nich je první hodnotící zpráva. Aby žadatel nečekal dlouho na to, co jsme vyhodnotili, jak jsme žádost posoudili, co je v ní třeba doplnit, kde jsou její slabá místa. Tuto dobu bychom rádi zkrátili, takže pro tyto účely vytváříme manažerské nástroje, které nám pomáhají vše potřebné flexibilněji sledovat. Věřme, že díky tomu by se mohlo celé správní řízení zrychlit Je ale samozřejmé nezbytné počítat s tím, že lékový ústav není jediným účastníkem řízení. Vedle žadatelů jsou jimi i plátci zdravotní péče a snažíme se – navzdory tomu, že nám to zákon neukládá – brát v potaz i stanoviska odborných společností. Je také nutné počítat s tím, že cokoliv v rámci řízení obdržíme, musíme s tím pracovat, abychom v mezích zákona zohlednili zájmy všech stran. Nicméně předpokládám, že opatření, která zavádíme, by mohla situaci zlepšit. 

A které nejčastější nedostatky ze strany žadatelů o stanovení výše a podmínek úhrady léčiv zaznamenáváte? 

Nespecifikovala bych jednu konkrétní věc. Jde o samotné podání žádosti, které bychom chtěli žadatelům usnadnit. Aby pokud možno co nejpřesněji věděli, co od nich budeme požadovat. Podání žádosti sice definuje zákon, ale chceme připravit jakýsi praktický manuál, v němž stanovíme formát žádosti a vymezíme položky, které očekáváme, že nám žadatelé dodají. Ještě se vrátím k hodnotící zprávě. Nyní jsme – někdy možná i právem – kritizováni hlavně ze strany pacientských organizací, s nimiž se snažíme také spolupracovat, že tyto zprávy jsou dlouhé a je pro ně složité jim porozumět. Uvažujeme, že bychom je buď zjednodušili, nebo k nim ještě doplnili určité shrnutí, v němž by se účastníkům řízení v bodech sdělilo, o čem se v celé zprávě píše. Doufám, že i tohle pak bude jedna z věcí, která by mohla celý proces stanovení výše a podmínek úhrady urychlit. V souvislosti s tím chceme během podzimu pacientským organizacím a odborným společnostem rozeslat dotazníky, v nichž se jich budeme ptát, jak by si hodnoticí zprávu představovaly, protože se na ni chceme vždy podívati očima pacientů. Co ale považuji za významnou skutečnost, je, že se připravuje nová legislativní úprava týkající se jmenované problematiky. Existuje pracovní skupina, která se již několikrát sešla na ministerstvu zdravotnictví. A vždy jde o velmi plodné debaty. Pochopitelně se jedná i o inovativních léčivých přípravcích, aby mohly pružněji vstoupit do systému úhrad. Protože k tomu mají co říct i plátci zdravotní péče, musíme Sledovati ekonomické parametry. 

Když je řeč o nových zákonných normách, čeká se i na tu, která umožní využívat sdílený lékový záznam. Jak bude ošetřen pacientský souhlas s nahlížením zdravotníků do záznamů a kdy očekáváte, že by měl nový zákon začít platit? 

Záleží na tom, jak rychle proběhne legislativní proces, samozřejmě záleží i na stanoviscích jednotlivých stran. Myslím si, že v polovině příštího roku bychom se mohli dostat do finále, kdy legislativní normy budou mít konečnou podobu. Otázka souhlasu s nahlížením do záznamu pochopitelně musí být ošetřena, jde v podstatě o základní věc. V této souvislosti se, diskutovalo o dvou možnostech, a to o formě opt-in a opt-out. Může jít tedy o eventuality, kdy se bude počítat s automatickým souhlasem k nahlížení do lékového záznamu a lidé budou moci vyslovit nesouhlas, nebo zcela naopak. Inspirovali jsme se v zahraničí a varianta, že souhlas pacientů bude generální a každý bude moci vyslovit svůj nesouhlas, se osvědčila lépe. Důležité je ovšem zdůraznit, že systém bude přínosný, když v lékovém záznamu budou co nejúplnější informace, pokud možno od všech lékařů. Budou-li tam pouze kusé údaje, postrádá to celé smysl a lékový záznam nesplní funkci, po které všichni volají. 

Pojďme se přesunout k protipadělkové směrnici, která v únoru 2019 nabyde účinnosti. Nikoliv ojediněle jsou slyšet hlasy, že se u nás žádné padělky nevyskytují a že verifikace léčiv je zbytečnost. 

U nás se v legální distribuční síti dosud žádné padělky nevyskytly. To je zásadní informace. Síť nelegální nová legislativa nepostihuje. V tomto ohledu do jisté míry chápu kritické hlasy. Pokud jde o protipadělkovou směrnici, její dodržování je nařízené Evropskou unií, přičemž všechny členské státy musejí příslušnou zákonnou úpravu respektovat a implementovat ji do svého právního řádu. Máme volný pohyb zboží, a proto je jen otázkou času, kdy by se padělky mohly dostat do oběhu i u nás. V Evropě se u padělků nejedná o dramatická čísla, úplně jiná je ale situace v zemích třetího světa. Tam jejich výskyt zhruba před třemi lety dramaticky stoupl. V případě nelegální sítě máme v rámci platné legislativy omezené možnosti. Na webových stránkách nebezpecneleky.cz veřejnost upozorňujeme na obecná pravidla a rizika, která by lidé při nákupu na internetu měli sledovat. Také tam máme seznam webových adres, které jsme vyhodnotili jako rizikové. Pokud jsou to tuzemské webové adresy, máme jisté kompetence a můžeme zasáhnout, u těch zahraničních nikoliv. Nicméně ale aspoň zveřejňujeme obecné informace, aby se lidé do koupě léků z pochybných zdrojů pokud možno nepouštěli, a hlavně je informujeme, že na internetu si nemohou objednat lék na předpis. 

Poté, co vstoupí v platnost protipadělková směrnice, přibydou lékovému ústavu nějaké povinnosti? Za realizaci protipadělkové směrnice jsou zodpovědní hlavně výrobci léčiv.

Lékárníkům samozřejmě od února příštího roku v souvislosti s verifikací přibydou určité činnosti, které budou zpočátku představovat jisté nároky na jinou organizaci práce v lékárně. A našemu ústavu to přináší povinnosti týkající se kontrolní a dozorové činnosti. Zda v souvislosti s tím naroste agenda takovým způsobem, že to bude vyžadovat personální posílení, ukáže až praxe. 

Zůstaňme u kontrolní činnosti. Kolik kontrol lékáren jste v roce 2017 provedli a s jakým výsledkem? 

Naši inspektoři provedli loni 876 inspekcí lékáren, z toho 40 lékáren bylo nemocničních. Z celkového počtu byla v osmatřiceti lékárnách kontrola provedena na základě podnětu. Kontrola se provádí podle zákona o léčivech a dále ještě podle zákona o omamných a návykových látkách. Samotná kontrola zacházení s omamnými a psychotropními látkami byla provedena v 452 lékárnách. U kontrol se snažíme dodržovat dvouleté intervaly. Pokud jde o nově otevřené lékárny, chceme jim vyjít vstříc a kontrolu tam provádíme již po roce, abychom případné nedostatky odhalili co nejdříve a případné přestupky se nekumulovaly. Veškeré informace ohledně kontrol uveřejňujeme na našem webu včetně přehledu, na co se při nich zaměřujeme. Uvádíme i přehled nejčastějších odhalených nedostatků, které jsme kvalifikovali podle míry rizika na tři stupně od nejzávažnějších po ty nejméně závažné. Lékárníci tedy mají jasné informace, co mohou při kontrole očekávat. Pokud jde o samotné výsledky, velmi dobře si stojí řetězcové lékárny. V případě, že v nich na nějaký nedostatek narazíme, nestane se, že bychom se se stejným setkali opakovaně. Náprava případných závad je tam bezvadná. Trochu jiná situace je u nezávislých lékáren. Lékárníci mají pocit, že uložené pokuty za odhalené závady jsou vysoké. Většinou je to ale dáno tím, že někteří lékárníci nedbají na to, že už jsme tam nějaký nedostatek nalezli a doporučili jsme ho odstranit, takže na něj narazíme i při opakované kontrole. 

A které nedostatky patří k těm nejfrekventovanějším? 

Často nacházíme závady v oblasti přípravy a kontroly léčivých přípravků a s tím související nedostatečné záznamy. Další se týkají používaní exspirovaných surovin. Problémy nacházíme, i pokud jde o výdej léků bez lékařského předpisu nebo na neplatné předpisy či výdej neoprávněnými osobami. Závažné nedostatky se objevují při kusové evidenci při příjmu či výdeji nebo při uchovávání léčiv, a stále existují převody léčivých přípravků mezi jednotlivými lékárnami v množství, které zákon neumožňuje. Problémem je i nelegální distribuce a vývoz. Na tuto oblast se intenzivně zaměřujeme již asi tři roky a teprve teď začínají být některá naše rozhodnutí pravomocná. Pokuty jsou hodně vysoké. Nelegální vývoz vnímám velmi negativně. Ve skutečnosti jde o pochybení několika lékáren, ale vrhá to špatné světlo na všechny. V souvislosti s kontrolami chci upozornit, že v půlce září jsme se setkali se zástupci nejdůležitějších lékárenských segmentů a uspořádali jsme první pracovní skupinu pro lékárenství, v níž jsme se věnovali hlavně dozorové činnosti SÚKL. Lékárníky jsme požádali, aby si konkrétně nachystali to, s čím si nevědí rady, co je v rámci kontrol trápí. Kromě toho jsme plno záležitostí vyřešili hned na místě. 

Ještě bych se zastavila u prodejců vyhrazených léčiv. Jaké jsou výsledky kontrol u nich? 

Na konci loňského roku jsme evidovali v databázi 2 368 prodejců vyhrazených léčiv, u nichž bylo provedeno 111 plánovaných kontrol. Předloni ani loni jsme neobdrželi na tyto prodejce žádnou stížnost, na jejímž základě by bylo třeba provést cílenou kontrolu. Neohlášené kontroly s kontrolním nákupem plánujeme tak, aby zahrnuly reprezentativní vzorek subjektů ve všech regionech. Nedostatky jsme nalezli hlavně ve vedení evidence skladových zásob a v evidenci nákupu a prodeje vyhrazených léčiv.

Roky jste pracovala v lékárně a jistě vnímáte, co se nyní děje na trhu. Jednou se přetřásají jednotné doplatky na léky, pak se zase vedou debaty, jak přidělovat peníze z fondu na podporu oje znělých lékáren. Zajímalo by mě, jak současnou situaci v lékárenství hodnotíte. 

Takovou pozornost, jakou nyní ministr zdravotnictví a celkově ministerstvo zdravotnictví lékárníkům a lékárenství věnuje, jsem za celá léta svého působení ve farmacii nezaznamenala. A vnímám to pozitivně. Zúčastňuji se různých pracovních porad, kde se o lékárenství hodně mluví. Aby se ale mohla situace přijatelně pohnout kupředu, musí být lékárenská obec jednotná. Lékárníci jsou poměrně malá profesní skupina, a jestliže jsou ještě roztříštěni na více podskupin, kdy každá má poměrně odlišné požadavky a názory, státu se s tím hrozně těžko pracuje. Když si na ministerstvu vyslechnou všechny skupiny, zjistí, že jedna chce jednotné doplatky, druhá je nechce, třetí na to názor nemá. Pokud bude tato názorová roztříštěnost několika skupin pokračovat, těžko lze lékárníkům vyhovět. Ministerstvo zdravotnictví má velké množství informací potřebných k tomu, aby je analyzovalo a na základě toho rozhodlo o krocích, které lékárenství prospějí. Na druhou stranu si myslím, že povinností ministerstva není řešit ekonomickou udržitelnost lékáren. Jeho povinností je, aby pacient měl příslušnou lékárenskou péči. Každopádně si myslím, že lékárníci musejí vystupovat jednotně a mít konkrétní požadavky, které ovšem také musejí být reálné. 

Farmacii poznala z mnoha stran

V roce 1997 absolvovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a o šest let později získala specializovanou způsobilost lékárenství I. stupně. Nejdřív jako lékárník a později jako vedoucí lékárník pracovala v lékárně v pražské nemocnici Na Homolce. V letech 2010 až 2013 působila na odboru farmacie Ministerstva zdravotnictví ČR, od roku 2013 na pozici vedoucí oddělení. V roce 2014 začala pracovat v SÚKL, kde zastávala funkci zástupkyně ředitele. Od letošního 1. července působí jako ředitelka tohoto ústavu. V roce 2018 úspěšně dokončila Advance Healthcare Management Institute v Praze a získala titul MHA. 

 

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 07.12.2018

Poslední úprava: 07.12.2018, 11:41