Občan | Pacient

Irena Storová pro Blesk: Výpadek má jen 13 léků a přeprodejem do ciziny to není


Datum vydání: 1. 8. 2018
Zdroj:  Blesk
Autor: Kristýna Beránková      



Lékárníci si stěžují, že až 170 léků nemohou některé lékárny vůbec objednat. Domnívají se, že přípravky se přeprodávají do ciziny, anebo jsou přednostně dodávány velkým lékárnám. Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) ale léky chybějí hlavně kvůli nahlášeným výpadkům výrobců.

Proč jsou léky, o kterých lékárníci mluví, včetně léků na vysoký tlak, protiprůjmové přípravky či některé vakcíny, nedostupné?
Velký mýtus je, že všechny léky jsou nedostupné z důvodu vývozu do zahraničí. To neodpovídá skutečnosti. Na českém trhu je obchodováno 8300 kódů léčivých přípravků. A není možné, aby každá lékárna měla v jakémkoliv čase plnou nabídku všech těchto léků.

Proč jsou ale některé léky nedostupné, i když je chce lékárník objednat?
SÚKL nedostupnost léků mapuje a může s čistým svědomím říct, že nejčastější příčinou toho, že léky chybí, je, že držitel rozhodnutí o registraci, tedy zjednodušeně farmaceutická firma, není schopna zajistit dodávku léků, například kvůli problémům ve výrobě, a nahlásí jejich výpadek.

Jak se taková věc řeší?
Nejprve zjišťujeme nahraditelnost léku. Pokud je nahraditelný, lze využít generické substituce (nahradit je lékem od jiného výrobce se stejnou účinnou látkou – pozn. red). Pokud je lék nenahraditelný, podíváme se na objemy dodávek. Komunikujeme s farmaceutickou firmou. Pokud se zjistí, že nedostupnost je skutečně z důvodu vývozu do zahraničí, má ministerstvo zdravotnictví nástroje, jak tomu u toho konkrétního léku zabránit. Jinak je ale třeba si uvědomit, že volný pohyb zboží v EU je legální.

Menší lékárny si ale stěžují, že některé léky prostě neseženou…
Pokud mají lékárny pocit, že je distributor poškodil, opakovaně říkáme, aby nás informovaly. Takové podněty jsme už letos dostali, ale všechny byly vyhodnoceny jako neoprávněné. Pravdou je, že mezi distributorem a lékárnou jsou nějak nastavené obchodní vztahy, což může dodání léků ovlivnit.

Co si má ale myslet člověk, který přijde s receptem do lékárny v malém městě, chce očkování proti žloutence pro své dítě a dozví se, že vakcína není, že byla vyvezena do zahraničí nebo dodána přednostně do lékáren ve velkých městech?
Konkrétně u vakcíny Havrix Junior (byla na seznamu České lékárnické komory – pozn. red.) šlo o to, že výrobce nahlásil výpadek. Možná měl nějaké technologické problémy, ale nešlo o to, že by byla vakcina vyvezena do ciziny. Na stránce SÚKL jsou dostupné přehledy, u kterých si můžete u každého léku zjistit, zda nemá výpadek ve výrobě i zda ho lze nahradit.

Nicméně tzv. nemocniční lékárny bývají přece jen lépe zásobované, než ty menší. Proč tomu tak je?
Větší lékárny objednávají léčiva ve větším objemu, tj. soutěží o ně a jsou schopné je získat za výhodnější cenu. 

Lékárníci mluvili celkem o 170 nedostupných lécích…
Léčivých přípravků, které mají výpadek k a jsou nenahraditelné, je třináct. Ostatní jsou nahraditelné a je na lékaři nebo lékárníkovi, aby nabídl alternativu.

Těch třináct léků chybí proč?
Protože výrobce nahlásil výpadek dodávek, nikoliv proto, že by se léky vyvážely do ciziny.

A je tedy vývoz léků do ciziny z vašeho pohledu vůbec problém?
Když jsme si mapovali za poslední roky, jaké procento z celkového objemu distribuce se vyváží do zahraničí, jsou to jednotky procent. Naposledy pět procent.

I to mohou někteří lékárníci vnímat jako problém. Lze s tím něco dělat?
Snažíme se naslouchat lékárníkům. Opravdu se v některých případech stává, že lék chybí. Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví připravuje SÚKL určité legislativní kroky, abychom situaci zlepšili.

 

Informace o stránce

Publikováno: 01.08.2018

Poslední úprava: 06.08.2018, 13:25