Občan | Pacient

Ve zdravotnictví se plýtvá, elektronické recepty jsou část řešení, říká ministr Vojtěch


Datum vydání: 8. 1. 2018
Zdroj: ČRo Plus



Jan Bumba, moderátor 
-------------------- 
Naším hostem je ministr zdravotnictví a poslanec hnutí ANO Adam Vojtěch. Dobrý den. 
Dobrý den. 

Od nového roku platí povinnost elektronicky vypisovat recepty. Jak ten systém zatím funguje? 
Ten systém jako takový funguje bez větších problémů. Tím myslím, že nekolabuje, nepadá, funguje stabilně. Za ten minulý celý týden vlastně, od toho 1. 1. nastala povinnost, tak do konce týdne bylo vystaveno asi 700 tisíc receptů, vydáno asi 579 tisíc v lékárnách, takže na těch číslech je vidět, že ten systém funguje. 

Co se týká toho technického zajištění, tedy tam nemáte žádné zprávy o tom, že by něco šlo špatně. 
Nikoliv. Nikoliv. 

Co se týká zapojení lékařů, ovšem, do tohoto systému. Tak třeba podle pardubického deníku třetina lékařů v kraji nevydává eRecepty. To je takový poměr celorepublikově podle vašich informací? 
My to nemáme úplně po krajích, ale je samozřejmě pravda, že lékaři nejsou všichni do toho systému zapojeni. Ten celý projekt měl jisté zpoždění a vidíme dnes, i když ten počet lékařů stále klesá, je určitý počet lékařů, kteří ještě nemají stále nemají vyřízenou tu registraci, ale skutečně, já jsem byl sám překvapený, že to číslo klesá poměrně výrazně, ještě na začátku minulého týdně to bylo kolem 7 tisíc lékařů. 

Pardon, 7 tisíc, kteří neměli tu registraci? 
Ano, přesně tak. Kteří jsou ověřování v rámci České lékařské komory, protože Česká lékařská komora musí říci, že to jsou lékaři. Dnes to číslo je nějakých 6 083 žádostí, které probíhají tím ověřením. 

Kterým ještě zbývá se registrovat 
Přesně tak, přesně tak. Kteří vlastně se registrovali, ale teď probíhá ten proces jejich ověření, že skutečně jde o lékaře, aby to nebyl někdo, kdo prostě není lékařem a dostal pak ty přístupové údaje a tak dále. Takže je pravda, že tam všichni nejsou, ale myslím si, že tam všichni nejsou, ale myslím si, že ty žádosti se postupně vyřizují, to aktuální číslo je 38 tisíc lékařů, kteří mají skutečně vyřízenou tu žádost a mohou tedy eRecepty předepisovat. 

Máte, pane ministře, nějaké informace o tom, že by někteří lékaři třeba ten systém vysloveně bojkotovali? Že třeba mají vyřízenou žádost, mohli by recepty používat, ale nedělají to z principu?
Ty informace mám pouze z medií, ale já věřím tomu, že i z těch čísel vyplývá, že skutečně drtivá většina těch lékařů buď je již zaregistrována, předepisují nebo mohou předepisovat, anebo čekají na to ověření. A samozřejmě lékaři se s tím učí, já to chápu, je to nový systém, i proto jsem taky navrhl to, abychom v tom prvním roce od spuštění neudělovali žádné sankce za nepředepisování vlastně elektronického receptu, což si myslím, že je legitimní a logický krok. 

Na ty sankce jsem se chtěl zeptat, protože toho vaše prohlášení určitě mnozí kvitovali s povděkem, ale jak to chcete udělat v praxi, pokud platí zákon, který s těmi sankcemi prostě počítá a to jsou sankce miliónové, tak jak to chcete udělat, aby se neuplatňoval zákon. 
Tak ten zákon musíme samozřejmě změnit. Já jsem, jakožto poslanec, vlastně předložil pozměňovací návrh, tak abychom změnili ten zákon ve smyslu, že první rok, to znamená do konce roku 2018, nebudou ukládány sankce. Je pravda, že u toho 1.1. Platí ten zákon s těmi sankcemi, ale Státní ústav pro kontrolu léčiv žádnou sankci neudělila a neudělí. Já jsem ten návrh koncipoval tak, že pokud by případně došlo k nějakému otevření správního řízení nebo přestupkového řízení s nějakým lékařem, tak ze zákonem se ta přestupková řízení pak zastaví. Ten zákon je dneska ve sněmovně, je to zákon o léčivech, kterým se dal vlastně ten pozměňovací návrh a předpokládám, že bude někdy v průběhu února, března schválen a pak by to mělo být i ze zákona, že nebudou ty sankce udělovány, ale skutečně, statní ústav pro kontrolu léčiv žádné sankce neplánuje udělovat. 

Což je tedy ta instituce, která by ty pokuty udělovala. Ale jestli tomu dobře rozumím, tak my jsme teď v takové absurdní situaci, že máme vlastně zákon, který platí, počítá se sankcemi, ale nebudeme ho uplatňovat. 
Budeme ho uplatňovat, tak ta povinnost platí, jako lékaři by se skutečně do toho systému měli registrovat, měli by ti eRecepty vystavovat, ostatně to není úplně nic tak anomálního, když si vezmeme třeba, není to třeba úplně zdravotnictví, částečně se ho to taky dotýká, ale například registr smluv, to byl zákon vlastně o registru smluv, který nabyl platnosti, účinnosti, byl tam taky rok na to, vlastně se adaptovat a nebyla vlastně sankce neplatnosti, pokud nebyla smlouva zveřejněna. Rok tam byla prostě ta, neměla vlastně zákon žádnou sankci, takže toho je podobný případ, takže už vidíme, že už v minulosti takové případy byly. Samozřejmě, pokud je něco nového, je to nový systém, lidé se s tím učí, tak si myslím, že je korektní jim dám tu přechodnou dobu toho roku prostě bez sankcí, aby se nemuseli obávat, pokud třeba z nějakého důvodu nevystaví ten elektronický recept, že budou pokutováni. 

Co se týká Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak ten je bez řádného ředitele po rezignaci Zdeňka Blahuty, v jakém stavu je podle vašich informací? 
Tak já myslím, že ten ústav funguje, pak ředitel se rozhodl rezignovat, já jsem to vzal na vědomí, je vypsáno výběrové řízení na ředitele. Já si myslím, že úřad, jakýkoliv, není jen o jednom člověku. Samozřejmě jsou tam věci, které nejsou úplně v pořádku a já i nařídil kontrolu Státního ústavu pro kontrolu léčiv, vlastně před několika dny, takže tam bude skutečně probíhat veřejnosprávní kontrola, ona tam nebyla asi 4 roky ministerská kontrola, takže myslím si, že je to na čase. Jsou tam věci, které nefungují úplně ideálně, není to jenom otázka eReceptů. Například otázka správní řízení v případě stornování cen a úhrad léků, protože Státní ústav vlastně stanovuje úhrady léku hrazeného ze zdravotního pojištění a je pravda, že správní řízení se často vlečou neúměrně dlouho ze zákona mají trvat maximálně 150 dnů, ale máme tam i případy, kdy to trvá i několik let a to samozřejmě není v pořádku, protože jsou to třeba léky, které jsou život zachraňující nebo prodlužují kvalitu života pacientů a k těm pacientům se nedostanou, protože prostě nedostanou úhradu včas. Tím neříkám, že má být hrazeno všechno, samozřejmě jsou i léky, které hrazeny být nemají, protože prostě tu přidanou hodnotu pro pacienta nemají a jenom farmaceutické firmy se snaží je protlačit, ale měl by být rozhodnuto, buď tedy že bude přidělena úhrada, a pak tedy ten pacient na ten lék by měl mít nárok a měl by být hrazen, anebo že nebude a pak ať se to ukončí. 

A ještě, prosím, konkrétněji důvod té kontroly, kterou jste nařídil v SÚKLU, měl jste nějaké konkrétní poznatky o tom, že se tam děje něco, co vyžaduje kontrolu nebo to byl spíš závěr toho, že dlouho už tam nebyla kontrola a pojďme tam nějakou provézt. 
Já si myslím, že oba ty důvody to byly. Tady byla i nějaká kontrolo právě před 4 lety, kdy byla nějaká doporučení dána nebo nápravná opatření a ta kontrola má právě taky za cíl vlastně zjistit, jestli to bylo učiněno, ale pak jsou zase věci, týkající se například i toho elektronického receptu, protože já stále úplně nechápu ten poměr mezi cenou toho projektu před tím přesoutěžením, protože tam zhruba před tím rokem a půl došlo k přesoutěžení, kdy dneska ten systém stojí 14 miliónů korun, ale před tím IPL nejvyššího kontrolního úřadu ta částka byla někde kolem 350 miliónů korun, takže já bych chtěl vědět vlastně, kde je ten rozdíl a proč ten rozdíl je takhle markantní, ostatně Česká lékařská komora podala trestní oznámení v tomto směru. 

Hostem dnešního interview je ministr zdravotnictví a poslanec hnutí ANO Adam Vojtěch. 
V dubnu roku 2016 řekl Andrej Babiš, že zdravotnictví mrhá penězi, že má dostatek peněz na provoz, ale nemá na investice. Do jaké míry se vy, pane ministře ztotožňujete s touto myšlenkou.

Je pravda, že do zdravotnictví skutečně v posledních letech šly významné prostředky, ono to bylo dáno tím, že se dobře vybíralo pojistné, ekonomika roste, když se podíváme například na meziroční nárůst na výběru pojistného, mezi roky 2017 a 2018, tak je tam odhad nějakých 22 miliard navíc, celkově od toho roku 2014 to bylo zhruba 60 miliard navíc, takže si myslím, že skutečně ty peníze do toho systému jdou a teď je spíš otázka, co se tam s nimi děje, jestli se skutečně vynakládají efektivně. 

A už i nějakou odpověď? Jste i vy osobně přesvědčen o tom, že ve zdravotnictví se plýtvá penězi? 
Myslím si, že v určitých ohledech se ano plýtvá, myslím si že to není jen otázka nějakých trestních činů, ale je to otázka nastavení systémů, to, že například, a to je dnes jeden ze střípků, ten elektronický recept, ale obecně elektronika ve zdravotnictví u nás na nejvyšší úrovni v porovnání se zeměmi jako je například Dánsko nebo Švédsko, Estonsko. Tak u nás jsme skutečně na chvostu a to je nástroj, který skutečně ty peníze může šetřit, například omezením různých duplicitních například předepisování léků nebo duplicitních vyšetření a podobně. To že je pacient poslán na nějaké laboratorní vyšetření, pak jde zase poslanec někam jinam na to vyšetření a podobně. Protože vlastně ti poskytovatelé nesdílejí ta data. Takže to je jedna z věcí, je to otázka samozřejmě i těch nákupů léků, zdravotnického materiálu, kde já jsem přesvědčen o tom, že nemocnice by měly některé věci nakupovat společně, například drahé léky a podobně. 

A ušetří? Promiňte, že vám do toho skáču, ale je jisté, že nějakou centralizací toho nákupu by se ušetřilo? 
Na zahraničních případech vidíme, že to tak funguje. V Německu, takto nakupuje asi 80 nemocnic společně, jsou i různě přeshraniční trendy a podobně. Vidíme, že i na západě ten trend sdružených nákupů existuje, ostatně nám to doporučuje i evropská komise ve svých zprávách, abychom se právě zaměřili na tu oblast. Takže já tomu věřím, že pokud prostě se nakupuje ve větším rozsahu, tak tam úspora z rozsahu existuje. Samozřejmě musíme dohlídnout na to, zejména u těch zdravotnických materiálů a prostředků, aby tam byla i nějaká kvalita, není možné samozřejmě to řešit jenom cenou, protože pak se nám může třeba stát, že budeme mít rukavice, které se budou trhat a nějaké nekvalitní a podobně, ale třeba u těch léků si myslím, že ten standart je nastaven dobře. 

Pokud zmiňujete elektronizaci a nějaký jiný způsob nákupu materiálu nebo léků, jako možnost kde ušetřit, jste proto, aby se také šetřilo tím způsobem, že by se rušily nějaké nemocnice nebo některé nemocnice nebo některé provozy, které nejsou úplně vytížené? 
Tak, já si myslím, že se to nedá brát paušálně, určitě je pravda, že zdravotní pojišťovny v současném roce vyjednávají takzvané rámcové smlouvy, na základě kterých budou jakoby nově nasmlouvávat péči na dalších několikaleté období, respektive tu strukturu péče a je třeba se pak podívat na nějaká data a vidět, jestli skutečně některé nemocnice jsou třeba nevytížené a třeba by tam mohli posílit nějaké oddělení na úkor jiného, protože to třeba není tak vytížené, jako jiné, kde naopak se lůžek nedostává, takže já si nemyslím, že je to otázka nějakého /nesrozumitelné/, ale spíše nějaké restrukturalizace těch lůžkových zařízení. 

Ale není to pro vás žádné tabu, téma, že by se mohly rušit některé nemocnice, pokud se ukáže, pokud budete mít v ruce data, která ... 
Já si nemyslím, že to není určitě o rušení nemocnic. Já si myslím, že se musíme podívat na konkrétní oddělení. Já si myslím, že nemocnice jako takové to nechci jako rušit. Já pouze si myslím, že je třeba se podívat na to vytížení a většinou to bývá tak, že skutečně jsou j nemocnice, které mají nějaká silnější oddělení a nějaká oddělení, která jsou slabší. Například třeba kvůli tomu, že tam mají problém s personálem nebo s udržením nějaké kvality péče. Já si myslím, že ta hlavní věc, kterou by se měli všichni zabývat, i pojišťovny, je aby bylo udržen nějaký kvalitativní standadt. Jak už z hlediska personálního, tak i věcného vybavení, tak aby prostě pacientovy byla poskytnuta ta péče v odpovídající kvalitě. 

Česká lékařská komora říká, že zdravotnictví je dlouhodobě podfinancováné, je to ostatně velké téma pro Člka, možná už desetiletí. Je to pravda nebo není. Protože pokud jsem správně poslouchal vaše slova, tak vy spíše zastáváte ten názor, že peněz nejde málo do zdravotnictví. 
To jsou věčné debaty, myslím si, které trvají dlouho, vlastně kolik by mělo jít peněz do českého zdravotnictví. 

Vy jste teď ministr zdravotnictví. 
Je to pravda, ale myslím si, že to nikdo nedokáže přesně říci. Je pravda, že samozřejmě z hlediska poměrů KDP u nás máme podprůměrný poměr z hlediska právě těch výdajů na zdravotnictví v zemích OICD, je to někde zhruba o 9%, u nás jsme někde na 7% u nnás to trošku variuje, takže tady z toho pohledu ano, ale na druhou stranu, já si myslím, že skutečně bychom se měli takhle zabývat, co se s těmi penězi v tom systému děje. Nalít do toho systému peníze, myslím si, že je to nejjednodušší, ale otázka je taky skutečně kontrolovat, jak se hospodaří. Takže ano, já si myslím, že každý stát zásadně dneska řeší problém financování zdravotnictví z hlediska stárnoucí populace a podobně. 

Je vaší ambicí, jako ministra, nějakým způsobem zvýšit ten objem peněz, který jde do zdravotnického systému v České republice. 
Tak ono je to závislé nejen úplně na ministrovi zdravotnictví, ale na tom skutečně, jak se daří české ekonomice, protože to, co mi vlastně zažíváme v posledních letech je skutečně ekonomický růst velmi výrazný a na to je navázán systém zdravotního pojištění a jak říkám, tam je ten roční nárůst na tom výběru je 22 miliard korun mezi roky 2017 a 2018, a plus je samozřejmě ta platba za státní pojištěnce. 

Měla by se zvyšovat mimochodem? 
Tam ale je to nastaveno tak, že každý rok se vlastně navýší o 3,5 miliardy korun. V minulém volebním období byl přijat zákon, který vlastně zaručuje tuto pravidelnou velorizaci, to znamená, v tomto roce třeba 3,5 miliardy v dalším a ještě v roce 2020. 

Chtěl byste s tím nějak hýbat nebo to považujete za dobré nastavení? 
Já si myslím, že takto bych to nechal a spíše bych vyhodnotil právě podle toho, jak právě bude fungovat ekonomika. Pokud bude fungovat stejně dobře jako teď, tak je příslib dalšího růstu peněz do českého zdravotnictví poměrně zaruče, ale samozřejmě, musíme se na to podívat pokud by došlo k nějaké stagnaci ekonomické, tak bychom to museli řešit navýšením plateb za státní pojištěnce. 

Co obnovení poplatků u lékaře? Jako možný zdroj, byť by samozřejmě byl vždycky jen sekundární nebo terciální. 
Je pravda, že je to spíš marginální zdroj. 

Ale jste obecně pro nebo proti poplatkům u lékaře? 
Já si myslím, že to určitě není téma, které bych chtěl otevírat. Z mého pohledu je to věc, která nebyla úplně nastavená, tak jak bych já si třeba představoval, nemyslím si, že bylo úplně šťastné, aby se u praktických lékařů platil poplatek ve chvíli, kdy třeba moje vize je taková, že třeba praktický lékař by měl být tím záchytným bodem pro pacienta, skutečně já bych chtěl více tu péči koncentrovat u praktických lékařů, tak aby pacient šel prvně k praktickému lékaři, a pokud bychom tam tu péči zpoplatnili, tak by to nebylo asi úplně motivující. 

A jste obecně pro otevření nějaké diskuze třeba o poplatcích, v jaké míře nebo jestli vůbec je zavádět v České republice nebo to je téma, které prostě pro vás nepřipadá v úvahu a ani byste se do toho nechtěl pouštět. 
A tak samozřejmě diskutovat můžeme o všem, já jsem se třeba bavil se zástupci krajů, kteří vlastně říkali, že by byly pro zavedení určitého poplatku za hospitalizaci. Určité hospitalizační taxi, která by třeba měla za cíl přispět na ty náklady nezdravotního charakteru, to znamení na nějakou stravu a podobně. Takže bavili jsme se o tom vlastně s panem hejtmanem Čunkem, který vlastně vede tu sekci zdravotnickou krajů. 

Jestli správně tuším, tak nemáte na to vysloveně vyhraněný názor. 
Nemám na to vyhraněný názor a budeme se o tom bavit, ale myslím si, že obecně, jako zavádění poplatků určitě není teď téma, které bych chtěl otevírat. 

Časopis Týden, o vás, pane ministře, napsal, že jste chráněnec Andreje Babiše. Co říkáte takové charakteristice? 
To asi úplně nechápu, ale nemyslím si, že to tak je. Já si zrovna myslím, že pak Babiš zrovna nefunguje tak, že by někoho chránil. Funguje tak, že člověk buď pracuje a dělá maximum a dělá vlastně tu práci na maximální výkon, anebo se prostě s ním rozloučí a já jsem pro něj, ne pro něj, ale pro ministerstvo financí, když tam on byl, pracoval zhruba 4 roky a myslím si, že skutečně jsem se snažil odvádět dobrou práci a to byl možná ten důvod, proč mi dal šanci například působit právě na ministerstvu zdravotnictví. Takže nemyslím si, že by pan Babiš fungoval jako někdo, kdo někoho chrání. 

Teď jste trošku mluvil, jako kdybyste se trošku považovat za zaměstnance Andreje Babiše. 
Ne ne, já jsem teď myslel, když jsem byl na ministerstvu financí, protože tam jsem byl zaměstnancem ministerstva financí samozřejmě. Tak to bylo. To neznamená, že bych byl zaměstnanec pana Babiše, ale byl jsem zaměstnanec ministerstva financí a dělal jsem vlastně oblast zdravotnictví, které jsem se věnoval a z mého pohledu si myslím, že pečlivě a to si myslím, že je ten důvod, proč pan Babiš mi tu šanci dal. 

Teď, když jste ministrem vlády, cítíte nějakou proměnu v tom stahu? Protože dřív jste byl jednoznačně podřízeným Andreje Babiše, ale to byste teď být neměl a ono se říká, že Andrej Babiš má takovou tendenci i tu vládu vést jako svůj podnik. Že se cítí být jaksi ředitelem vlády. Je to tak nebo není? 
Tak ono je to otázka. Neříkám, že je to otázka podřízenosti nebo nadřízenosti, ale na druhou stranu si myslím, že premiér, předseda vlády by tu vládu měl řídit, že z mého pohledu by měl mít silnou úlohu. Já jsem třeba nepochopil ty diskuze o změnách jednacího řádu, kdy někdo vyčítá, že premiér bude nějakým arbitrem sporu dvou ministrů. Já myslím, že tak by to přesně mělo být, prostě ten premiér ten buď tu vládu řídí, anebo jí neřídí a to není o tom, zda je to vztah nadřízenosti nebo podřízenosti, ale měl by být skutečně někdo, kdo prostě tu vládu někam vede a kdo třeba případně rozhodně spory, pokud třeba jsou mezi dvěma ministry, takže já si myslím, že to například jsem úplně nepochopil vlastně proč je to špatně. 

Zajímá mě, jak si budete počínat jako ministr zdravotnictví v třeba v takových otázkách, když by došlo na nějaké kontroverzní rozhodování. Andrej Babiš investoval prostřednictvím fondu Hartenberg do zdravotnictví peníze. Třeba podle iDnes jde o největšího hráče v oboru asistované reprodukce, tento fond koupil také polikliniku v pražských Modřanech. Nejde o konflikt zájmů? Když politik investuje v oblastech na které pak může mít vliv? 
Ale já si myslím, že ministr zdravotnictví v tomhle směru moc velký vliv nemá. Ono se to možná někdy trošku přeceňuje, protože mi si zdravotnictví samozřejmě nastavuje nějakou legislativu, pravidla a podobně, ale rozhodně nemůže říci, že tady tomu subjektu se dá více peněz, na to nemá žádný vliv. To vyřeší samozřejmě zdravotní pojišťovny. 

Tak já dám takový hypotetický příklad, kdybyste měli vypracovávat nějaké stanovisko, týkající se oblasti asistované reprodukce, jako ministerstvo, což se stát klidně může. Tak jak to vy sám uděláte, abyste nepřišel do podezření, že na to rozhodování vaše, má vliv skutečnost, že Andrej Babiš investoval ve fondu Hartenberg. 
Ta první věc by bylo, takovéto stanovisko by bylo jasně transparentní, zveřejněné, to nebylo úplně zvykem v minulosti i v oblasti jiných rozhodování v rámci ministerstva, takže to je první věc, aby skutečně to mohl někdo podrobit nějaké veřejné kontrole a já se chci opírat i o názory odborníků. Já jsem podepsal vlastně /nesrozumitelné/ spolupráci třeba s Českou lékařskou společností Evangelisty Purkyně, což je vlastně největší odborná autorita u nás. A pokud by bylo nějaké takové odborné stanovisko, které já samozřejmě nejsem schopen posoudit, například otázka asistované reprodukce z hlediska věku ženy, do kterého má být vlastně asistovaná reprodukce hrazena, což je také téma, které se poměrně diskutuje, jestli ten věk by se měl zvýšit. A tak samozřejmě tam by se opíral jednoznačně o stanovisko této odborné společnosti, jakožto odborné autority, tam si nemyslím, že by to měl ministr rozhodovat nějak autoritativně politicky, to není politická věc, to je věc medicíny, to je věc odborná. Takže v tomto směru bych jednoznačně postupoval takhle. Opíral bych se o názor odborníků. 

A tím tedy byste sám pro sebe vyloučil tu možnost, že se dostáváte do střetu zájmů. 
Ano, tak pokud by to v odborném stanovisku bylo jasně garantováno. 

A kdyby ne? 
Tak pokud by nebylo garantováno, tak bych samozřejmě ho neakceptoval. Musí být jasně garantováno, případně tou odbornou společností, podepsáno tím představitelem a zveřejněno a já bych z něho pak vycházel. 

Ještě prosím k jedné věci vás také, jako poslance, čeká hlasování o důvěře vládě ve sněmovně. Jak velká, podle vás, je šance, že tato vláda důvěru získá? 
Těžko odhadovat. Asi musíme říci, že ta šance není aktuálně úplně vysoká, asi budeme muset vyjednávat dál, o tom druhém pokusu. Já nejsem u toho vyjednávání. Nejsem členem vyjednávacího týmu, ale předpokládám, že asi ten první pokus nebude úplně úspěšný a uvidíme co dál. 

A cítil byste vy, jako ministr, nějaká omezení, pokud byste byl členem vlády bez důvěry? Nebo prezident Zeman řekl, že je to vláda jako každá jiná. Vy sám, v té roli ministra. Postupoval byste stejně s důvěrou i bez důvěry? 
Tak určitě bych stejně na maximum, já si myslím, že jsou věci, které bohužel není možné na ně čekat na ně s důvěrou. 

Vy jestli byste byl třeba zdrženlivější, já nevím, třeba v nějakých personálních otázkách dejme tomu. 
Možná že ano, ale pokud bych měl jasné indicie, že prostě je třeba udělat nějakou personální změnu, například bych třeba zjistil, že někdo zásadně pochybil, tak bych tu personální změnu udělal. Tam já si myslím, že to není o důvěře vládě, to je prostě například o tom, že někdo někde provede něco, co je třeba protizákonného a podobně. Nebo někdo špatně hospodaří s penězi z veřejného zdravotního pojištění, třeba v rámci nějaké nemocnice. I to se může stát a může se to odhalit třeba v rámci nějaké kontroly, tak pak bych samozřejmě tento krok učinil. 

Hostem dnešního interview byl ministr zdravotnictví a poslance hnutí ANO Adam Vojtěch, já vám děkuji za rozhovor, děkuji, že jste přišel. Na shledanou. 
Na shledanou.

 

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 09.01.2018

Poslední úprava: 31.01.2018, 18:36