Občan | Pacient

Hlavní hygienička České republiky: Na koronavirus z Číny jsme připraveni


Datum vydání: 25. 1. 2020
Zdroj: Mladá fronta DNES
Autor: Eva Zahradnická


Před sedmnácti lety svět zasáhla epidemie SARS. Viru, který způsobuje náhlý kolaps dýchání. Zemřelo skoro 800 lidí, přes osm tisíc se nakazilo. O deset let později čelil svět jeho příbuznému, viru MERS. Nemocných bylo sice méně, ale úmrtnost vyšší. S počátkem tohoto roku přichází nový vir. Nejspíš se přenáší ze zvířat a poté z člověka na člověka. Je z Číny, desítky lidí už tam zemřely, další stovky onemocněly. První případy nákazy se už objevily v jiných asijských státech a v USA. Přesto není podle odborníků důvod k panice. "Svět je připravený, máme poučení ze SARS," říká hlavní hygienička České republiky Eva Gottvaldová.

V čem přesně jsme se z minulosti poučili?
Tehdy se podcenily jednotlivé případy, které byly hospitalizované například v Torontu. Nákaza byla zanesena do Kanady a zdravotníci nebyli připraveni, třeba co se týče prostředků osobní ochrany či zvýšené opatrnosti. Jenže pak se na to zapomnělo a v nemocnicích se frekvence výskytu sekundárních případů exponenciálně zvýšila. To je poučení, že máme dávat pozor na zdravotnická zařízení, na úzký kontakt při péči o takové pacienty. Nemá cenu se bát, je třeba být připraven. Svět je připravený, máme poučení ze SARS. Víme, že byl ve světě zaznamenán nový vir, musíme monitorovat situaci, být flexibilní, abychom mohli reagovat, pokud se vir změní. Komunikujeme pod patronátem Evropské komise a Evropského centra pro kontrolu nemocí. Hodnotí se riziko, tedy jaká je šance, že se onemocnění dostane do Evropy, a jak se bude případně šířit.

A jaké je teď riziko pro Evropu?
Potenciál rozšíření do Evropy se považuje za pravděpodobný, úroveň je střední. Vysokou úroveň mají země jako Thajsko, které mají intenzivní styk s Wu-chanem, kde je ohnisko nákazy.

Je už jasnější, jak přesně se vir s názvem 2019-nCoV přenáší?
Víme, že je tam interhumánní přenos (z člověka na člověka). Je identifikován ve velmi úzkém "face to face" kontaktu, takže v rodině, ale ne jednorázovém, nýbrž delší dobu trvajícím. To víme od předcházejících koronavirů SARS i MERS, že to takhle funguje. Nový vir může mít nějaké odlišné vlastnosti, nicméně tuto základní vlastnost bude zřejmě velice dobře kopírovat. Když jsou lidi vedle sebe pět nebo deset metrů a chvilku, neznamená to, že už tady máme nebezpečí.

Co se bude dít, pokud se u nás objeví první nemocný?
Záleží na tom, kde se objeví a v jaké fázi. Pokud se to zjistí už na palubě letadla, jsme hned informováni, je nutná komunikace s ostatními členskými státy. Vyžádali bychom si data od letecké společnosti o jedincích, kteří s ním byli v úzkém kontaktu, a ty, pro které je to významné, bychom kontaktovali. Pokud by se to zjistilo až u nás, lékaři musí informovat místně příslušnou hygienickou stanici.

Čínský Wu-chan je teď uzavřený, je tam karanténa, omezená doprava. Čína tentokrát spolupracuje, data o viru poskytla všem zemím už 12. ledna.
Ano, dějí se i drobné kroky v laboratořích. Vir byl identifikován a genotypizace byla mezinárodně sdílena. Díky tomu vědci začali pracovat na tom, že máme diagnostické sety. Když to řeknu velmi laicky, je to vzoreček přesně tohoto koronaviru, s kterým se porovná vir, který se najde jinde. Tento vzorec se sdílí a podle něj se diagnostikuje. Je to důležité proto, že když někdo někde zachytí podobný virus, bude sledovat, zdali komparuje sekvenci těch složek. Jako když máte dva obrázky a máte hledat rozdíly. Čína nyní spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V době SARS data ne úplně sdílela.

Díky vzorci lze hledat i možnosti léčby?
Význam je hlavně diagnostický, jak viry mutují, porovnávají se změny v čase. Jeví se, že by tento vir mohl být stabilní, za ten čas, který zatím uplynul, změny viru neprobíhají rychle. Což je dobré z důvodu protiepidemických opatření, protože čím rychleji se vir mění, tím se snižuje imunita vůči viru. To vidíte u chřipky. Každý rok očkujeme jinak, protože se vir mění.

WHO zvažuje vyhlášení mimořádné události s mezinárodním přesahem. Váhá ale kvůli nedostatku dat...
WHO k vyhodnocení přistupuje odpovědně. Nechtěla udělat rozhodnutí, které může mít velké dopady, na základě údajů, které neměla. Je to nový virus a údajů ještě moc nemáme. Neznáme závažnost viru, jak moc je infekční, jaká je epidemická křivka. Máme počty onemocnění, ale nevíme, jak se vyvíjely v čase, zda je to akutní nárůst, či jsou to onemocnění, která byla již dříve a teprve nyní byla dohlášena. WHO dá případně obecná doporučení, opatření jsou na jednotlivých státech. Je to logické, protože v každé zemi jsou podmínky jiné. Jiné jsou v ohnisku nákazy ve Wu-chanu, jiné máme my, jiné země, které mají přímé letecké spojení do ohniska nákazy. Když je epidemie, nejúčinnější opatření jsou v ohnisku. To je důvod, proč Čína přechází k tvrdším opatřením.

Takže není třeba dělat u nás preventivní kroky?
V našich podmínkách mohou být sporadické případy a kolem nich, pokud jsou úzké kontakty, může být klastr (shluk). My máme ale jiné hygienické standardy, i zdrojová zvířata musí na lidi působit v časové řadě delší dobu, aby se proces udržoval. Nemáme podmínky k tomu, aby se tady virus udržel, aby vzniklo sekundární ohnisko jako v Číně. Když bylo případů SARS po světě osm tisíc, u nás nebyl žádný. 

 

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 25.01.2020

Poslední úprava: 25.01.2020, 19:07