Mezinárodní vztahy a EU

Rada

 

Rada (dříve Rada ministrů) vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci. Je složena ze zástupců členských států na úrovni ministrů s oprávněním zavazovat vládu svého členského státu. Jednání Rady se vždy účastní také člen Evropské komise odpovědný za projednávané otázky.

Rada se schází na základě svolání jejím předsedou, přičemž rozhodnutí předsedy o svolání jednání závisí na jeho uvážení nebo vychází ze žádosti člena Rady či zástupce Evropské komise. Termíny, kdy se bude Rada scházet, musí budoucí předsednická země oznámit již sedm měsíců předtím, než její předsednictví započne. Výjimkou z tohoto pravidla je Rada pro zahraniční věci, neboť je jedinou formací Rady, kde není uplatňován systém rotujícího předsednictví a předsedá jí vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (to se mj. promítá i do předsednictví v přípravných orgánech Rady v oblasti vnějších vztahů).

Rada schvaluje právní předpisy předkládané Evropskou komisí, přičemž v naprosté většině případů přijímá rozhodnutí společně s Evropským parlamentem.

Podstatná je skutečnost, že Rada je jedním orgánem, i když se v praxi schází v několika sektorových formacích. Proto může být každému zasedání Rady předložena k rozhodnutí kterákoliv otázka, i když přímo nespadá do její působnosti. Tento aspekt je zvláště zřetelný v případě tzv. A bodů, které se schvalují en bloc vždy na počátku zasedání Rady bez diskuse.

Rada se schází v 10 různých formacích, přičemž z pohledu ministerstva zdravotnictví je klíčová Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO).  

Stránky Rady naleznete zde.

 

Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, ochranu spotřebitele, zdraví a rovné příležitosti (EPSCO)

Rada se skládá z ministrů odpovědných za zaměstnanost, sociální politiku, ochranu spotřebitele, zdraví a rovné příležitosti a schází se 4x ročně, z toho k otázkám z oblasti zdraví se schází ministři zdravotnictví obvykle pouze 2x ročně. Úkolem Rady ve formaci pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele je zvýšit životní úroveň a kvalitu života občanů, především pomocí kvalitních pracovních míst a vysokou úrovní sociální ochrany, ochranou zdraví či spotřebitelských zájmů a zajištěním rovných příležitostí pro všechny občany EU.

 

Předsednictví v Radě

Předsednictví v Radě je jedním z nejdůležitějších nástrojů prosazování zájmů členských zemí EU a ovlivňování činnosti a chodu celé EU. Členské státy se v předsednictví pravidelně střídají podle předem stanoveného harmonogramu v časovém rozmezí po šesti měsících. V každém kalendářním roce se tedy v předsedání vystřídají dva státy – první od ledna do června, druhý od července do prosince. Mají tak jedinečnou příležitost zvýšit svoji prestiž v rámci EU a zviditelnit problematiku evropské integrace ve své zemi.

Aktuální harmonogram předsednictví zde 

Předsednictví zastupuje Radu při kontaktech s ostatními institucemi EU, zejména pak s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Předsedající země svolává a řídí všechna zasedání Rady a jejích pracovních orgánů, je vyjednavačem kompromisů napříč členskými státy. Předsednictví organizačně zajišťuje všechna složení Rady s výjimkou Rady pro zahraniční věci, které předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, což se promítá i do předsednictví v přípravných orgánech této Rady.

Předsednictví se řídí podle priorit. Ty si stanoví každá předsedající země a nejprve je představí Radě a Evropskému parlamentu. Priority se částečně skládají z cílů, na jejichž splnění má předsednická země eminentní zájem, dále ze záležitostí vyplývajících z aktuální situace a pro zajištění kontinuity z agendy předchozích předsednictví. Pro tento účel je vytvořené trio – spolupráce tří členských států majících po sobě předsednictví, které společně vytvoří svůj osmnáctiměsíční program. Ačkoliv trojpředsednictví již funguje řadu let, k institucionálnímu zakotvení došlo až na základě Rozhodnutí Evropské rady ze dne 1. prosince 2009 o výkonu předsednictví Rady (2009/881/EU).

 V červnu 2017 byl představen 18 měsíční pracovní program nastupujícího trojpředsednictví v Radě EU, který společně připravily Estonsko, Bulharsko a Rakousko. V oblasti veřejného zdraví se tato trojice hodlá obecně zaměřit na podporu opatření vedoucích ke zlepšení zdravotního stavu občanů EU. Diskuze se zaměří mj. na řešení obezity a zdravého životního stylu, eHealth a přístup občanů k datům, škodlivé užívání alkoholu, problematiku antimikrobiální rezistence, HIV/AIDS/TBC a léčiv. Pozornost bude věnována také Evropskému pilíři sociálních práv a nadále bude pokračovat práce na návrzích týkajících se zdraví a bezpečnosti při práci.

Česká republika předsedala Radě EU od ledna do června roku 2009. V oblasti zdraví se české předsednictví zaměřilo na uplatňování práv pacientů, bezpečnost pacientů a kontrola infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče, antimikrobiální rezistenci, vzácná onemocnění, finanční udržitelnost zdravotních systémů, eHealth a telemedicína a regulace farmaceutického trhu. Více informací zde 

Česká republika bude opět předsedat Radě EU od července do prosince 2022 v rámci trojpředsednictví spolu s Francií a Švédskem

 

Výbor stálých zástupců členských zemí při EU (COREPER)

COREPER (Comité des Représentants Permanents) představuje jeden z nejvlivnějších - a pro fungování EU klíčových - prvků institucionální architektury EU. Nejedná se přitom o instituci EU ani orgán s rozhodovacími pravomocemi, je to „pouze“ přípravný orgán Rady.

Hlavní rolí COREPERu je koordinovat a připravovat činnost různých zasedání Rady a usilovat o dosažení shody v otázkách pro jednání tak, aby je mohla Rada přijmout. Kromě přípravné role má COREPER rovněž roli výkonnou. Rada jej pověřuje například přezkoumáváním a řešením konkrétních otázek.

COREPER se skládá ze stálých zástupců členských zemí při EU v Bruselu na úrovni velvyslanců, kteří zároveň řídí stálá zastoupení svých států při EU. Od roku 1962 se dělí na dvě formace: COREPER I (zástupci velvyslanců) a COREPER II (velvyslanci). Rozdělení jejich činnosti a pole působnosti je následující:

  • COREPER I - příprava Rad COCOM, TTE, EPSCO, AGRIFISH, ENVI, EYC
  • COREPER II - příprava Rad GAC a FAC (též institucionální otázky a příprava Evropské rady), ECOFIN, JHA.

 

Pracovní skupiny Rady

Nejnižším, ale velmi podstatným prvkem institucionální struktury Rady jsou pracovní skupiny, jejichž cílem je  porovnat stanoviska členských států EU k projednávané otázce a postupnou debatou odstraňovat potíže, které jsou s jejím projednáváním spojeny.

Pracovní skupina projednává předložené legislativní návrhy velmi podrobně jedno ustanovení po druhém. Úkolem národních expertů je hájit pozici svého členského státu a co nejvíce ovlivnit proces jednání o konkrétním materiálu tak, aby jeho konečné znění bylo, v kontextu EU, v souladu se zájmy daného státu, a to i s ohledem na budoucí vnitrostátní implementaci předpisu. Intenzita činností pracovních skupin závisí na legislativních návrzích aktuálně předložených Evropskou komisí, prioritách předsednictví a závěrech Evropské rady.

V zásadě se pracovní skupiny skládají z expertů členských států a zástupců Evropské komise. Jednání vede zástupce členského státu držícího úřad předsednictví v Radě za pomoci jednoho člena Generálního sekretariátu Rady.

Pracovními orgány Rady EPSCO pro oblast veřejného zdraví je pracovní skupina pro veřejné zdraví a dále pracovní skupina pro léčiva a zdravotnické prostředky.

 

 

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 04.04.2014

Poslední úprava: 06.09.2017, 17:12