Ministerstvo zdravotnictví České Republiky

Metodika kódování podle MKN - 10

Metodika kódování podle MKN - 10 - shrnutí

Ve spolupráci s Expertní skupinou Twinningového projektu byla stanovena:

1. Základní pravidla pro tvorbu metodiky kódování podle MKN-10

1. Pokud není stanoveno výslovně jinak, platí výklad použití MKN-10, daný Instrukční příručkou MKN-10.
2. Pro státní statistiku (výkazy pro NZIS) platí Instrukční příručka MKN-10, případně doplněná výkladem (metodikou), kterou poskytne ÚZIS. Jiný subjekt než ÚZIS není oprávněn vytvářet metodiku (vykládat event. doplňovat Instrukční příručku) pro oblast státní statistiky.
3. Oblast kódování mortality je popsána v Instrukční příručce MKN-10 (kapitoly 4.1 až 4.3, str. 36 – 101). Tato část není předmětem doplňků např. pro účely kontraktů a její výklad je v kompetenci ÚZIS.
4. Oblast kódování morbidity je popsána v Instrukční příručce MKN-10 (kapitola 4.4, str. 102 – 127). Tato část může být předmětem doplňků nad rámec Instrukční příručky např. pro účely kontraktů a úhradových mechanizmů (zejména ve vztahu k DRG systému).
5. Silou k prosazení doplňkových metodik je (zatím pouze) autorita tvůrce metodiky a nástrojem je dohoda/smlouva (obvykle mezi poskytovatelem a plátcem péče).
6. Pokud nevyhovují dosavadní pravidla kódování funkci grouperu DRG, je obvykle dávána přednost úpravě grouperu (algoritmu nebo obsahu definičních komponent) před tvorbou doplňkových pravidel kódování. Logika používaného DRG (IR-DRG) není základ pro mechanickou tvorbu pravidel kódování.
7. Metodika kódování pro NZIS a metodika kódování pro ZP by měly požívat v nejvyšší možné míře stejnou terminologii, stejné definice a instrukce.

Celý dokument „Vypracování pravidel pro tvorbu metodik pro jednotlivé druhy zdravotních služeb“ si můžete stáhnout v příloze.

2. Pravidla ustanovující strukturu a obsah Manuálu minimálních standardů kódování MKN-10

1. Manuál kódování podle MKN-10 by měl ve výsledné podobě umožnit kódujícímu lékaři správnou kódovací praxi bez používání Instrukční příručky MKN-10.
2. Manuál kódování je založen na pravidlech a příkladech (ke každému pravidlu musí být uveden příklad)
3. U jednotlivých pravidel musí být vždy uvedeno (pokud taková situace nastane), že jdou
   - nad rámec Instrukční příručky MKN-10, nebo že
   - mění pravidla Instrukční příručky MKN-10
   a to pokud možno s odkazem na příslušné místo Instrukční příručky MKN-10.
4. Pravidla jsou rozdělena na dvě skupiny
   a) Obecná pravidla, (která jdou napříč kapitolami MKN-10) jsou vyjmenována samostatně. U pravidel je odkaz k typickým příkladům.
   b) Speciální pravidla, (která se vztahují jen k jedné kapitole MKN-10) jsou uvedena v rámci kapitol MKN-10
5. Příklady jsou uspořádány podle kapitol MKN-10 (tedy nikoliv např. podle odborností apod.).

Celý dokument „Manuál minimálních standardů kódování diagnóz v MKN-10“ si můžete stáhnout v příloze.

Nástroje stránky

Informace o stránce