Portál kvality a bezpečí

HPH Recognition project

 

ÚVOD

Klinická podpora zdraví je na pacienta orientovaný přístup ke zdravotnickým službám, charakterizovaný integrací podpory zdraví do klinické praxe.

Přínosy klinické podpory zdraví zahrnují:

  • lepší léčebné výsledky a to jak z dlouhodobého, tak krátkodobého hlediska,
  • nižší náklady a
  • zvýšenou bezpečnost pacientů.

Většinou pocházejí zprávy o přínosech podpory zdraví z dlouhodobých hodnocení, ale ukazuje se také velmi výrazný klinický účinek z hlediska krátkodobého, například zlepšení výsledků u pacientů s diabetes pomocí celkových programů podpory zdraví a rehabilitačních programů, redukce pooperačních komplikací pomocí zavádění intenzivních zásahů v rámci podpory zdraví před operací a zlepšení mentálního zdraví pomocí intervencí v oblasti odvykání kouření v psychiatrické praxi a na dalších pracovištích.

Proto se systematická implementace efektivních programů podpory zdraví stala klíčovou složkou kvality, poskytované v nemocnicích a zdravotnických zařízeních, společně s klinickou účinností a bezpečností pacientů.

Podpora zdraví v nemocnicích a zdravotnických zařízeních také zahrnuje podporu zdravých klinických pracovišť. Jejím celkovým cílem je zlepšení zdraví u pacientů, zaměstnanců a v komunitách.


Běžný management kvality v nemocnicích zahrnuje plánování, implementaci, hodnocení a neustálé zlepšování veškerých klinických i neklinických aktivit.

S cílem podpořit implementaci a následné kroky pro zlepšení managementu zdravotní péče v každodenní klinické praxi byly vytvořeny a mezinárodně ověřeny příslušné nástroje pro sebehodnocení. Nástroje jsou snadno použitelné a nezávislé na lokálních dokumentačních postupech.

Nástroje zahrnují:

  1. politika managementu,
  2. hodnocení pacientů,
  3. informace o pacientech a intervencích,
  4. podpora zdravého pracoviště,
  5. kontinuita a spolupráce

 

  • Dva modely pro provádění auditu zdravotnické dokumentace na úrovni jednotlivých pacientů:
    • HPH DATA s 9 otázkami, týkajícími se zdokumentování potřeb pacienta v oblasti podpory zdraví,
       
    • HPH Doct-Act, obsahující 15 mezinárodních kódů pro zdokumentování provedených činností v rámci podpory zdraví.

 

Mnohá národní, regionální a místní zdravotnická zařízení již částečně či úplně implementovaly standardy WHO-HPH a oba podpůrné nástroje, které se staly součástí jejich rámce managementu kvality.

Nicméně hodnocení potřeb v rámci podpory zdraví a administrace činností v této oblasti v klinické praxi je ještě stále novou oblastí a existuje pouze zanedbatelné množství informací o tom, na kolik jsou tyto oblasti splňovány.

Proto bylo cílem této studie zhodnotit současnou míru souladu se standardy WHO-HPH a souvisejících modelů dokumentace v České republice ve srovnání s mezinárodními základními daty ze třech historických kontrolních skupin z let 2005, 2008 a 2012. V průřezovém návrhu bylo zahrnuto 8 klinických oddělení v ČR, a následně bylo hodnoceno 400 medínských záznamů náhodného data.

 

METODY

Studie je navržena jako průřezová, se srovnáním současných a mezinárodních základních dat z historických kontrolních skupin (primárně v rámci Evropy, avšak byly zahrnuty i další kontinenty).

Zahrnuta byla klinická oddělení odpovědná za léčbu pacientů v rámci nemocnic, které jsou členy Mezinárodní sítě nemocnic a zdravotnických zařízení podporujících zdraví. Byla zahrnuta jak lůžková nemocniční oddělení, tak ambulantní kliniky. Do studie bylo vždy zahrnuto jen jedno oddělení z každé z nemocnic. Vyřazena byla dětská oddělení a oddělení paliativní péče, stejně jako domovy důchodců, jelikož ani standardy WHO-HPH, ani žádný z nástrojů HPH nebyly pro tyto skupiny pacientů ověřeny.

Vyhodnocování míry souladu

  • U standardů WHO-HPH pomocí kategorizace měřitelných prvků jako vyhovující či nevyhovující.
  • U modelů HPH DATA a HPH Doc-Act byla data ze zdravotnických záznamů označena buď jako
  1. kategorizovatelná, což zahrnovalo i případy, kde byly uvedené informace dostačující k tomu, aby bylo možné identifikovat potřebu pacienta v rámci podpory zdraví (např. vysoce rizikový pacient: „pacient vykouří deset cigaret za den, nebo pacient s nízkou mírou rizika: „V posledních třech letech nekouří“), nebo
     
  2. nekategorizovatelná, což zahrnou případy, kdy nebyla uvedená informace dostatečná pro identifikaci potřeby pacienta v rámci podpory zdraví (např. „pacient je cítit po tabáku“).

 

ÚČASTNÍCI STUDIE

Na otevřenou výzvu reagovalo osm klinických oddělení z 8 nemocnic v ČR, které jsou členy programu HPH. Oddělení byla do studie zařazena poté, co byl získán informovaný souhlas oddělení a vedení nemocnice. Jednotlivá oddělení se nachází v různých typech nemocnic.

 

VÝSLEDKY

Celková míra naplňování standardů WHO-HPH je v současnosti výrazně vyšší ve srovnání s mezinárodními základními daty. Míra naplňování činila 68% versus 53%.

 

ZÁVĚR

Celková míra souladu se standardy WHO-HPH je v současnosti vyšší. Nicméně poskytování klinických aktivit v oblasti podpory zdraví pacientům, u kterých je to zapotřebí, je nedostatečné, což ukazuje, že by mohlo být dosaženo značného zlepšení, pokud by byla zavedena klinická praxe podpory zdraví. Je urgentně zapotřebí provést nový výzkum v oblasti implementačních strategií.

 

KOMPLETNÍ STUDII V ČESKÉM ZNĚNÍ NALEZNETE V PŘÍLOHÁCH.

 

Nástroje stránky

Informace o stránce

Publikováno: 11.09.2015

Poslední úprava: 09.10.2017, 14:57