Jak se připravit na operaci
Operace nebo jakýkoli
jiný výkon prováděný v anestézii (tedy v „narkóze“) bývá zejména pro
nezkušené pacienty zdrojem obav. K nim obvykle není důvod – lékaři i
ostatní zdravotníci jsou zkušení a dobře kvalifikovaní, takže po provedenám
výkonu se jistě Váš zdravotní stav zlepší.
Na druhé straně – jde o
vaše zdraví a vaši bezpečnost, takže je na místě dostatečná obezřetnost. Jistě
nelze rozsáhlou přípravu realizovat vždy – tam, kde se jedná o akutní výkon
není čas na prověřování kvalit personálu či nemocnice jako takové. Přesto byste
měli vy, případně vaši blízcí dbát na to, abyste měli maximální možný pocit
bezpečí.
1. Pohovor s operatérem
Před každým výkonem by
s vámi měl promluvit lékař, který jej bude provádět (i když se to týká i
jiných výkonů než operací, uvádíme pro zjednodušení termín „operatér“). Ten by
vám měl vysvětlit, jaký výkon doporučuje provést a proč, jaká jsou rizika
tohoto výkonu, jaké jsou varianty řešení a jaká jsou rizika těchto variant.
Nenechte se zastrašit odbornou terminologií a požádejte lékaře, aby vám vše
vysvětlil srozumitelně a pokud možno česky. Lékař je povinen odpovědět na Vaše
dotazy, tak se neváhejte zeptat.
Jediná
hloupá otázka je ta, která nebyla položena! Nebojte se, že ho rozzlobíte –
naopak, pokud na váš dotaz reaguje nevhodně, je to možný signál toho, že se
nejedná o dobrého odborníka. Nezapomeňte se též zeptat na obvyklou délku pobytu
v nemocnici, na výskyt bolestí po výkonu a také na to, za jak dlouho po
výkonu budete moci pravděpodobně znovu pracovat. Součástí pohovoru je sepsání
formuláře tzv. informovaného souhlasu, kde jsou základní informace o výkonu
uvedeny.
Pokud je na to čas a vy
máte pocit, že si potřebujete operatérovy informace promyslet, případně je
konzultovat s někým dalším, požádejte ho o posečkání se sepsáním
informovaného souhlasu. Nicméně – až do zahájení výkonu máte právo souhlas
kdykoli odvolat.
2. Pohovor s anesteziologem
Pokud bude výkon proveden
v anestézii („narkóze“), je povinen vás informovat i lékař, který bude
anestézii podávat. Jemu položte obdobné dotazy, jako operatérovi. Celková
anestézie se obecně podává dvěma způsoby – buď jako tzv. inhalační, kdy vás
lékař „uspí“, přitom obvykle zavede do vašich dýchacích cest rourku, která
brání poruchám dýchání. Druhý typ je anestézie svodná – podáním léku do
páteřního kanálu se znecitliví daná část těla, pacient je během výkonu vzhůru.
Obě varianty mají své výhody i nevýhody a ne u všech výkonů je možný výběr –
nicméně anesteziolog by vám vždy měl odpovědět na otázku, které varianty
anestézie jsou možné a je-li to z odborného hlediska možné, vyhovět vašemu
přání.
I o tomto pohovoru
sepisuje anesteziolog formulář – informovaný souhlas.
Výše uvedené informace vám vždy musí podat lékař, nesmí být
zastoupen zdravotní sestrou.
3. Prevence záměny
Bohužel,
jsou známy případy, kdy došlo k záměně pacienta při výkonu nebo
k záměně strany či orgánu, na kterém se výkon provádí. K takovým
případům dochází u nás i v zahraničí. Lze jim předejít jedině pečlivou
přípravou ze strany zdravotníků a dostatečnou obezřetnosti samotného pacienta.
Nebojte se zeptat operatéra či ošetřujícího lékaře, jak je v dané
nemocnici zajištěna prevence tzv. stranové záměny. Obvykle se to děje tak, že
se v případě, že by k záměně stran mohlo dojít (např. u párových
orgánů jako jsou ledviny, či při operacích na končetinách), místo výkonu na
kůži jasně označí.
V době, kdy jste
utlumeni celkovou anestézií nebo přípravnou injekcí (tzv. premedikace), je
zvýšené riziko, že si Vás personál může splést s jiným pacientem. Zeptejte
se proto ošetřujícího lékaře, případně sestry, jak se pacienti pro výkony
v celkové anestézii označují. Nejvhodnější je používání identifikačních
plastových náramků.
Opět platí – bezpečnost
především.